VÝBĚR ZE SOUČASNÉ ČESKÉ LITERATURY PRO DĚTI A MLÁDEŽ 2013/2014

Ilustrovala Marie Štumpfová
Praha, Baobab 2014, 32 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-87060-87-2
věk 6+
Zobrazit náhled knížky

JIŘÍ DVOŘÁK

JAK ZVÍŘATA SPÍ

Album spících zvířat patrně svede mnohé zájemce k domněnce, že před sebou drží přírodovědnou encyklopedii pro nejmenší. Avšak nenechme se zmást: autor je komentuje erudovaně, a přesto s přiměřenou porcí poetična. Takového čmeláka si nejspíš vybavíme, jak se kdysi malátně choulil za soumraku na květu, nicméně většina zahrnutých živočichů nás pravděpodobně překvapí. Třeba vydra mořská spává na vodě, zachycena za vlákna chaluh, zatímco rorýsi jen tak polospí a při tom ve vzduchu stráví klidně celé dva roky („Když se zešeří, hejno vystoupá vysoko k nebi, jak dokáže. Pak ptáci rozepnou křídla a zvolna plachtí dolů, schovaní do tmy a dřímoty.“) Výběr pochopitelně neopomněl ani naše domácí mazlíčky, kteří sice prospí většinu života, ale zároveň dovedou velice náruživě snít. Poetické i edukativní pojednání vybízí nejen k tichému přemítání o smyslu a formách spánku, ale ještě více ponouká k rodinnému čtení před výpravou do Hajan, s nímž barevně ladí i portréty jednotlivých spáčů.

Jiří Dvořák (1970) vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze a pracuje jako šéfredaktor časopisu Naše krásná zahrada. Vydal knížky Slepice a televize (2003), Zpátky do Afriky! (2005) a Minimax a mravenec (2009). V těchto autorských pohádkách zprostředkovává čtenářům mladšího školního věku poznání přírodních jevů a úkazů. Za vynalézavou encyklopedii Rostlinopis (s ilustracemi Alžběty Skálové) byl odměněn výroční Zlatou stuhou v kategorii literatura faktu a dočkal se též nominace na Magnesii Literu 2013.

Marie Štumpfová (1984) absolvovala ateliér ilustrace a grafiky na VŠUP. Věnovala se módní tvorbě a pobývala na stáži v ateliéru Vladimíra Kokolii na AVU. Zabývá se i grafickým designem. Její ilustrace ke knize Jak zvířata spí vznikly původně jako diplomová práce.

Návrat zpět

Ilustrovala autorka
Praha, Práh 2014, 104 stran
ISBN 978-80-7252-506-5
věk 10+
Zobrazit náhled knížky

RENÁTA FUČÍKOVÁ

HUS A CHELČICKÝ - PŘÍBĚH JEJICH DOBY

Blížící se šestisté výročí upálení Mistra Jana Husa v Kostnici, po němž následovaly další posvěcené vraždy údajných „kacířů“, připomene jednu z hrdých kapitol české historie. Za vlády posledních dvou Lucemburků, slabochů neschopných čelit tlakům v donedávna slavném koutu Svaté říše římské, se poměry vyhrotily natolik, že klatby a nepokoje byly na denním pořádku. Kazatel Jan, usilující o návrat pokřivené církve k hodnotám vysloveným v evangeliích, i zeman Petr Chelčický, téměř zapomenutý zastánce myšlenky nenásilí, však narážejí jak na pragmatismus církve, tak na štěpení rozezlených husitů. Dramatické události, které jejich učení v následujících desetiletích vyvolalo, komentují dvoustrany knihy textovými vstupy i komiksovými stripy, hrubě tesanými jako středověká zášť zahraničních nepřátel. Autorčin příběh husitského vzmachu, vylíčený ve všech stadiích revoluce a vnitřních sporů, patří k nejlepším adaptacím této látky pro školní mládež. Výklad je působivý nejen hloubkou záběru, ale především proto, že se vypravěčka zbavila téměř všech průvodních didaxí a důležité sděluje i obrazem.

Renáta Fučíková (1964), absolventka pražské VŠUP, se zabývá knižní a časopiseckou ilustrací. Výtvarně mj. doprovodila Andersenovy Pohádky (1995) či soubor Staré pověsti české a moravské (2005) a Příběhy českých knížat a králů (2007) Aleny Ježkové, s níž spolupracovala i na portrétu Karel IV. (Zlatá stuha 2005). Odkaz „největších Čechů“ poté shrnula v autorských knihách Tomáš Garrigue Masaryk (2006), Jan Amos Komenský (2008) a Antonín Dvořák (2012), nyní soustavně přibližuje pozoruhodné epochy české politiky a kultury (např. Ludmila, Václav a Boleslav, 2013). Za výtvarný doprovod k Vyprávění ze Starého zákona (1998, 1. cena na Bienále ilustrace v Teheránu 1999) byla zapsána na Čestnou listinu IBBY. Za vrcholné dílo, encyklopedii Historie Evropy (2011, s Danielou Krolupperovou), obdržela Zlatou stuhu 2012.

Návrat zpět

Ilustrovala autorka
Praha, Labyrint / Raketa 2013, 80 stran
ISBN 978-80-86803-25-8
věk 9+

ANETA FRANTIŠKA HOLASOVÁ

LUMÍR VČELAŘÍ ANEB MEDOVÝ SLABIKÁŘ

Kdybychom se o svěřený ekosystém starali stejně přičinlivě jako medvěd Lumír s babičkou o svá včelstva, žilo by se nám v náruči přírody pohádkově blaze. Knižní prvotina výtvarnice, v níž složila poklonu dědečku-včelaři téhož jména, si však dobře uvědomuje, že jde o zadání na plný úvazek. Bez práce nejsou perníčky. Medově sépiové akvarely, pastelkové detaily i komentáře k jednotlivým úkonům zaznamenávají vše, co je třeba, aby na závěr poetického slabikáře pro včelaře - začátečníky vznikl kromě medu i vosk, propolis a pocit, že jedno z nejstarších řemesel není na světě zbůhdarma. Postupy uměleckonaučných děl pro děti a mládež, jež nám kdysi záviděla celá Evropa, sice v knize občas překryje jistá odborná návodnost, nicméně tón tohoto „včelařova roku“ zůstává očividně čapkovský. Vždyť na malém českém medvědovi – potažmo pilném člověku – jakožto hrdém základu pro zvelebování společenství lze stavět i v jednadvacátém století.

Aneta Františka Holasová (1985) pochází ze severočeské Mimoně a studuje ilustraci a grafiku na Fakultě umění a designu ZČU v Plzni. Portrét medvědího včelaře Lumíra, který postoupil do užšího výběru soutěží Nejkrásnější české knihy roku 2013 a Zlatá stuha 2013, je jejím autorským debutem.

Návrat zpět

Ilustrovala Andrea Králová
Praha, Akropolis 2013, 184 stran
ISBN 978-80-7470-050-7
věk 11+
Zobrazit náhled knížky

DAVID DRÁBEK

DĚTEM!

V sebraných spisech předního českého postmoderního dramatika přišla nyní řada na čtveřici her pro dětské divadélko Minor. Drábek v nich opět svébytně paroduje sladkoboly nedávné minulosti a surreálno rozhazuje plnými hrstmi v replikách postav i v režijních poznámkách bušících do ikon, s nimiž sám vyrůstal. Ale ať už jde o další vynálezy Myšpulína ze Čtyřlístku, o otrávenou Sněhurku juniorku vysvobozenou Harrym Potterem, o nový výsadek na Planetu opic nebo o „blízké setkání třetího druhu“ v pokojíčku běžně zanedbávaného caparta, snaží se tvůrce dětský svět potměšile odidylizovat. Počítá s tím, že obraznost generace odkojené popkulturou a popcornem je jiná, že ocení pořádnou grotesku, a přitom dopřává smích přes slzy i rodičům doprovázejícím ratolesti do divadla s vědomím, že jiné dětství než to normalizační jim beztak nebylo souzeno. A chválabohu – či bohužel – jim je ani nikdo nevezme.

David Drábek (1970), absolvent filmové a divadelní vědy na FF UP v Olomouci, ještě za studií založil Studio Hořící žirafy. Jako dramatik a režisér působil mj. na scéně pražského Minoru (2005–2007). Umělecký šéf Klicperova divadla je několikanásobným držitelem Ceny Alfréda Radoka za dramatickou tvorbu. Mezi jeho 25 hrami vynikají Akvabely (2003), Náměstí bratří Mašínů (2009), Noc oživlých mrtvol (2010) a rozhlasová satira Koule (2011) o dopadech dopingu na psychiku vrcholových sportovkyň éry socialismu. Nejnověji baví diváky retro fraškou Ženy za pultem 2 (2014).

Andrea Králová (1970) vystudovala dějiny umění na FF UK a scénografii alternativního divadla na DAMU, kde vyučuje. Uplatňuje se jako kostýmní návrhářka mnoha inscenací (mj. pro Drábkovy hry Sněhurka – nová generace a Hračky, zahrnuté do tohoto svazku) a filmů (Knoflíkáři, Roming, Václav, Protektor, Pouta, Polski film, Modrý tygr aj.). Spolupodílela se na vytvoření české národní expozice na 10. ročníku Pražského quadriennale. Ve volné tvorbě se zabývá malbou, řezbou, grafikou a keramikou.

Návrat zpět

Ilustrovala editorka
Praha, Argo 2013, 64 stran
ISBN 978-80-257-0954-2
věk 12+

DORA DUTKOVÁ (ED.)

PAPAVER

Snad je žádoucí zavdat si pár loků odvaru z máku setého (latinsky Papaver omniferum), aby se čtenář přenesl do říše divotvorné květeny, nicméně lze s úspěchem tvrdit, že sklenka představivosti postačí, abychom ocenili svéráz tohoto „dobrodružství botaniky“. Herbář nevšedních úlovků trumfujících i masožravou Adélu, která ještě nevečeřela, zobrazuje druhy, jimž se daří v odlehlých končinách jižních moří, v mazlavých ropných skvrnách, uprostřed pouště, v klopách věhlasných umělců, ba na koupelnových předložkách. Fantastické formy těchto endemitů, hybridů a kultivarů glosují průvodní texty „pachatelky“ autorské knihy, v níž Dora Dutková vystupuje v roli čilé editorky deníkových záznamů pěstitelů z druhé poloviny 20. století a dokládá fakt, že stezky matky Přírody jsou nevyzpytatelné. Při listování v díle, oceněném Zlatou stuhou 2013 za nejzdařilejší výtvarné dílo v oblasti literatury faktu pro děti a mládež, je však dobré mít na paměti, že ne vše, co se tváří tak neuvěřitelně, musí být mystifikace.

Dora Dutková (1980) studovala filozofii na FF UK a absolvovala VŠUP v ateliéru ilustrace a grafiky. Věnuje se kresbě, grafice a animovanému filmu. Vedle nového doprovodu (2003) k Šibeničním písním Christiana Morgensterna zaujala autorskou knihou Vytahaný Koblih (2005) nebo ilustracemi ke knihám Júla a Hmýza (2006) Sylvy Fischerové, Cirkus Chauve (2009) Jiřího Bilba Reidingera a Pes Paličák (2011) Daniela Pennaca. Podílí se rovněž na výtvarné podobě čtrnáctideníku A2 a tiskovin občanského sdružení Linka bezpečí.

Návrat zpět

Oba svazky ilustroval autor
Havlíčkův Brod, Petrkov 2013,
56 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-87595-15-2

Havlíčkův Brod, Petrkov 2013,
78 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-87595-20-6
věk 6+

PAVEL ČECH

DOBRODRUŽSTVÍ RYCHLÉ VEVERKY 1, 2

Komiksový cyklus, tvořený dosud dvojicí sešitů formátu A4, míří v Čechově tvorbě tentokrát ke čtenářům mladšího školního věku a předkládá příběhy orámované dialogy otce se synem. Svazek Velký závod zpracovává autobiografickou vzpomínku na hračky odvátého dětství – na gumové indiány –, poněvadž synek kreslíře zatoužil po seriálu o rychlých vozech a modelu závodní formule. Tatínek mu s nostalgií přání splní a v překvapivém závěru se jejich klukovské sny protnou. Zápletka svazku Poklad je výpravnější. Indián Rychlá Veverka ztroskotá na ostrově a u jeho břehů narazí na majitele zkrachovalé knoflíkárny, jenž v ponorce pátrá po pokladu svého strýčka. Po peripetiích s domorodci nakonec učiní docela jiný objev – jedna dvoustrana je přitom věnována kombinované kresbě reálných knih, v níž snadno rozpoznáme autorovy milované inspirační zdroje. Tempo příběhu a jeho zábavné vsuvky, upomínající na dějová schémata klasické dobrodružné četby, ocení i dospělí.

Pavel Čech (1968) je výtvarník-autodidakt a od roku 2004 působí ve svobodném povolání. Úspěch pohádky O čertovi (2002) ho podnítil k vytvoření více než deseti autorských knih či komiksů pro děti a mládež, mj. příběhů O zahradě (2005), O klíči (2007), Tajemství ostrova za prkennou ohradou (2009) nebo pásma Dědečkové (cena Muriel v kategorii Nejlepší kresba 2011). Poetickými ilustracemi doprovodil např. básnický soubor Radka Malého Listonoš vítr (2011). Za komiks Velké dobrodružství Pepíka Střechy o chlapeckém outsiderovi ověřujícím si sílu přátelství získal Magnesii Literu 2013 v kategorii knih pro děti a mládež.

Návrat zpět

Ilustroval Petr Nikl
Praha, Limonádový Joe 2013, 164 stran
ISBN 978-80-905624-0-0
věk 6+
Zobrazit náhled knížky

JIŘÍ DĚDEČEK

ŽIVOT A CESTA HROCHA OBLUDVÍKA

Putování hrocha Obludvíka za jeho snem „umýt se v myčce a náležitě se usušit“, jelikož nenadále zmokl na zahradě své holčičí majitelky Plavunie, vroubí jedno překvapivé setkání za druhým. Postupně se k němu připojují kamarádi Vařihouska, Složsitričko a hlavně Prachzkříd, takže si čtenáři všech věkových kategorií přijdou na své, až budou ochutnávat místopisné názvy i výroky aktérů, okořeněné nespoutanými hrátkami nonsensu. Pod zdánlivě prostými dialogy však zaznívá také vážnější tón, třeba když v Hrochově Týnci nastane loučení a všichni si jdou zase po svém. Jurodivé putování družiny přes všeliká města a vísky (včetně Vrabce Králové a Čardášové Slepice) doprovázejí kresby Petra Nikla, v nichž se jemné kontury postav propojují s poprašky Prachuzkříd.

Jiří Dědeček (1953), absolvent knihovnictví na FF UK a scenáristiky na FAMU, je od roku 2006 předsedou Českého PEN-klubu. V letech 1974–1985 vystupoval v autorském kabaretu s Janem Burianem, jako písničkář nahrál desítku alb (Zabili trafikantku, Reprezentant lůzy aj.). V baladické a pamfletické poezii pro dospělé (souhrnně Blues pro slušný lidi, 2002) se potkávají lehké popěvky s elegantními sonety a pásmy. Jazykovou invenci využívá v tvorbě pro nejmenší pravidelně, např. v básnických sbírkách Co se stalo v ZOO (1987), Šli červotoči do houslí (2001), Uleželé želé (2005) a také v Pohádkách o Malé tlusté víle (2012).

Petr Nikl (1960), laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého 1995, je umělcem mnoha podob: malířem a ilustrátorem, performerem, tvůrcem nonsensové poezie a drobnějších próz. Tuto jeho polohu představily mj. knihy Pohádka o Rybitince (2001), O Rybabě a Mořské duši (2002), Lingvistické pohádky (2006), Záhádky (2007; Kniha roku v rámci soutěže Magnesia Litera 2008, Zlatá stuha a Nejkrásnější česká kniha roku pro děti a mládež 2007) či Divňáci v Ňjújorku (2012). Ve vzpomínkovém souboru Foukací povídky (2013) se inspiroval hračkami své matky, výtvarnice Libuše Niklové.

Návrat zpět

Ilustrovala Renáta Fučíková
Praha, Albatros 2013, 224 stran
ISBN 978-80-00-03335-8
věk 9+
Zobrazit náhled knížky

VÁCLAV CÍLEK

KRAJINY DOMOVA

„Být v krajině“ znamená pro našeho předního geologa a esejistu „chodit, hledat a dívat se“. Stačí ji pouze považovat za neobyčejnou a ona se přizpůsobí – pak v ní objevíme i skryté hlubiny sebe sama. Ve zvlněném prostoru, který v české kotlině a moravských úvalech doznal úchvatné rozmanitosti, se 46 ilustrovaných toulek Václava Cílka zaměřuje na zajímavosti domovského oboru a poukazuje na tajuplný ráz a mentalitu horopisných útvarů. Daleko od hlučícího davu turistů nás sice ještě můžou postrašit billboardy, nicméně vyváží je autorovo pokorné poutnictví, jakým vynikali Thoreau či Wordsworth, protože velcí duchové se obejdou bez obřích plenérů – vystačí si s rozlohou naší vlasti. Tento veřejný prostor sice text dětem nijak neidealizuje („Stýkám se se starosty… a je mi jasné, kteří z nich využili svobody a dotace k tomu, aby si nakradli, a kteří chtěli zvelebit svoji obec…“), avšak nenásilná popularizace uměleckonaučné látky se tvůrci daří i díky poetice blízké skácelovskému obrazu světa. A coby nápaditý fejetonista vede Cílek dospívající k vlastnímu názoru, posiluje jejich vnímavost, vědomí posvátnosti a hrdosti.

Václav Cílek (1955), laureát Ceny Toma Stopparda za knihy Krajiny vnitřní a vnější (2002) a Makom – kniha míst (2004), v dětství pobýval v Tanzanii. Vystudoval geologii na Př. F. UK, zabýval se klimatologií a vývojem krajiny. V letech 2004– 2012 vedl Geologický ústav AV ČR. Tematikou přírody a postavení člověka v ní se zabývá v žánrově syntetických pojednáních Dýchat s ptáky (2008), Krajina z druhé strany (2009), Archeus (2010), Prohlédni si tu zemi (2012) či Krása je rozmanitost plazů (2013, spoluautor). Vytvořil řadu popularizačních projektů pro rozhlas a televizi. Šíři pole jeho působnosti dokumentují studie Borgesův svět (2007) nebo antologie zenové poezie Mrtvá kočka (1992). Za Krajiny domova obdržel Zlatou stuhu 2013 v kategorii literatura faktu.

Renáta Fučíková (1964), absolventka pražské VŠUP, se zabývá knižní a časopiseckou ilustrací. Výtvarně mj. doprovodila Andersenovy Pohádky (1995) či soubor Staré pověsti české a moravské (2005) a Příběhy českých knížat a králů (2007) Aleny Ježkové, s níž spolupracovala i na portrétu Karel IV. (Zlatá stuha 2005). Odkaz „největších Čechů“ poté shrnula v autorských knihách Tomáš Garrigue Masaryk (2006), Jan Amos Komenský (2008) a Antonín Dvořák (2012), nyní soustavně přibližuje pozoruhodné epochy české politiky a kultury (např. Ludmila, Václav a Boleslav, 2013). Za výtvarný doprovod k Vyprávění ze Starého zákona (1998, 1. cena na Bienále ilustrace v Teheránu 1999) byla zapsána na Čestnou listinu IBBY. Za vrcholné dílo, encyklopedii Historie Evropy (2011, s Danielou Krolupperovou), obdržela Zlatou stuhu 2012.

Návrat zpět

Ilustroval Filip Pošívač
Praha, Běžíliška 2013, nestránkováno
ISBN 978-80-86471-42-6
věk 4+
Zobrazit náhled knížky

PETR BORKOVEC

VŠECHNO JE TO NA ZAHRADĚ

Ve veršovaném leporelu zavedeného básníka, které patří k prvním počinům nového nakladatelství Běžíliška, procházejí dvě sestřičky („jedna malá, druhá trochu větší“) zdánlivě letmo, a přece s všeobjímající dětskou představivostí prostorem zahrady. Vnímají přirozené místo živých tvorů i neživých předmětů nalezených třeba pod kamenem nebo poblíž živého plotu. Tradiční prožitky spjaté s venkovem se tak mísí s jejich fantazií (Děláme oheň). Subtilní scenerie i projevy koloběhu příběhy nabývají proměn v jedenácti básních, jež se představují v rozličných veršovaných útvarech a zpravidla jsou uvozeny dialogem s oběma holčičkami („Sova je pták, když spíš“ nebo „Obrátíš kámen, uvidíš / prazvířata, pralidi, / přesličky a procesí…“). Také poetickou koncepcí barvitých ilustrací se tento titul řadí k mimořádným uměleckým počinům.

Petr Borkovec (1970) studoval bohemistiku na FF UK, působil jako redaktor Literárních novin a překladatel z ruštiny, nyní je činný v revui Souvislosti. Za ranou básnickou sbírku Ochoz (1994) získal Cenu Jiřího Ortena. Jako přírodní a křesťansky orientovaný lyrik (Mezi oknem, stolem a postelí, Polní práce) pozoruje míjení a míhání našich všedních životů. S nakladatelstvím a kavárnou Fra v Praze organizuje autorská čtení. Nejnověji zaujal sbírkou Milostné básně (2013). Leporelem Všechno je to na zahradě poprvé oslovuje nejmenší čtenáře.

Filip Pošívač (1986) absolvoval filmovou a televizní grafiku na VŠUP. Spolupracuje na výtvarné podobě animovaných filmů (Malá z rybárny Jana Baleje). Na poli ilustrace knih pro děti není nováčkem, doprovodil mj. soubor Pomsta hadů – Mýty tchajwanských domorodců či příběh Tramvaj plná strašidel (2012) Petry Braunové.

Návrat zpět

Ilustroval David Böhm
Praha, Labyrint / Raketa 2014, 120 stran
ISBN 978-80-86803-24-1
věk 8+

ONDŘEJ BUDDEUS & DAVID BÖHM

HLAVA V HLAVĚ

Tandem kreativního výtvarníka a básníka přináší první uměleckonaučnou „hlavopedii“, přibližující řídící centrum lidského těla formou dialogu textu s obrazem. Nezávazná hra tvůrců s představami, které hlava na našem krku nabízí, má však přesný řád i promyšlenou strukturu a přiměje čtenáře být ustavičně ve střehu. Vstupní kapitola navozuje povědomí o předmětu studia přehlídkou ustálených rčení z běžné komunikace. Výčet očí, vousů či nosů, sloužící ke kriminalistické identifikaci hlavy na jednom ze tří rozkládacích listů, uzavírají známé portréty lupiče, astronauta nebo sportovce. Nejhutnější pasáž Co je v hlavě se zabývá fenoménem paměti, sny a lidskou genialitou. Texty umělecké i odborné se ve výkladu střídají s rozmanitými výtvarnými technikami: od ilustrovaných básní přes filmové plakáty až po komiksy. Invenční pojednání připomene počiny, zrozené v šedesátých letech v dílnách takových výtvarníků, jako jsou Vojtěch Kubašta, Vladimír Fuka či Alois Mikulka. Dílo poutavé pro čtenáře bez rozdílu věku získalo Literu za knihu pro děti a mládež 2014 i ocenění Nejkrásnější kniha roku 2013 v příslušné kategorii.

Ondřej Buddeus (1984) absolvoval skandinavistiku na FF UK a působí jako šéfredaktor literárního časopisu Psí víno. Překládá z němčiny a norštiny. Vydal básnickou sbírku 55 007 znaků včetně mezer (2011) či humorně laděnou knížku pro širokou čtenářskou obec Orangutan v zajetí má sklony k obezitě (s Alžbětou Skálovou a Martinou Kupsovou, 2011). Za poslední sbírku básní rorýsy (2013) obdržel Cenu Jiřího Ortena. Tvorbu staví na konceptuálním smýšlení a hravosti napříč generacemi.

David Böhm (1982) absolvoval pražskou AVU. Je spoluzakladatelem komiksových novin KIX a ve volné tvorbě spolupracuje zejména s Jiřím Frantou. Ilustroval mj. africkou tragikomedii pro dospívající Plechová Mína (2012) Pavla Hrnčíře. Za soubor komiksových pohádek z černé Afriky Ticho hrocha (2009) získal Zlatou stuhu a 2. místo v soutěži o Nejkrásnější knihy roku.

Návrat zpět

Ilustrovala Jitka Petrová
Praha, Česká televize – Edice ČT 2014, 128 stran
ISBN 978-80-7404-128-0
věk 4+
Zobrazit náhled knížky

MIROSLAV ADAMEC

BERTA A UFO

Knižní adaptace libreta první série večerníčku, na jehož scénáři se podílel ještě režisér Ivo Hejcman, staví na komických srážkách všednosti s nadpřirozenem. Berta je mrňavá, boubelatá, brýlatá a hlavně sama, a proto ocení, když ji při vybíjené zachrání od potupy míč mimozemského původu. Ba co víc, její nový zelený kamarád dokáže zázraky! Postupně si tedy její rodiče a spolužáci ze školky zvykají jak na zážitky paranormálního charakteru, tak na užitečné chvíle, kdy se Bertin ochránce mění v ufopsa, ufofén i ufobaterku, ve vánoční ufohvězdu či v ufobublifuk, což přijde vhod mamince zaměstnané ve výzkumném ústavu hraček. Při zpracovávání klasického příběhu outsidera, jemuž kouzelný společník zprostředkovává fantastickou krásu dětství, využili autor i ilustrátorka gejzír novátorských nápadů a vydají se také do vesmíru, kam by holčičku doma normálně nepustili.

Miroslav Adamec (1957) vystudoval dramaturgii a scenáristiku na pražské FAMU. Od roku 1987 vytvořil desítky her či scénářů mj. pro děti a mládež (V peřině, Proč bychom se netopili ad.). Mimozemšťanům zasvětil film UF-Oni jsou tady (1989) a rejdy na obloze vylíčil též v grotesce Teprve v Nebi jde o život! (2004). Působí jako předseda Asociace režisérů a scenáristů (ARAS). Autor televizní pohádky Škola princů (2011) zaujal nejmladší školáky i příběhem ze savany Sluneční hroch Oranžoch (2004).

Jitka Petrová (1975) absolvovala ateliér animace na pražské VŠUP a věnuje se grafice, knižní ilustraci a webdesignu. Za doprovod výboru z české poezie 20. století V Tramtárii, tam je hej (2004) získala Zlatou stuhu a Výroční cenu Albatrosu. Za počítačovou hru pro knihu Krtčí výlety (2006, s Janem Hlaváčem) obdržela Cenu Josefa Hlávky a byla nominována do vídeňské soutěže Top Talent (obojí 2004). Vedle dvou sérií večerníčků o Bertě a Ufovi (2007–2010) se její hravý rukopis uplatňuje v řadě prací pro nejmenší od leporela Jiřího Žáčka O odvážném autíčku (2008) až po uměleckonaučné projekty (Můj první slovník českého jazyka, 2008).

Návrat zpět

Ilustrovala Zuzana Bočkayová Bruncková
Praha, Albatros 2013, 136 stran
ISBN 978-80-00 -03330-3
věk 8+
Zobrazit náhled knížky

PETR CHUDOŽILOV

PŘÍLIŠ MNOHO ANDĚLŮ

Pro soubor devatenácti fantaskních vyprávění, která v českém znění vycházejí až po dvaceti letech, je v souladu s titulem typický mimořádný výskyt nadpřirozených bytostí. Tito strážní andělé se mezi námi naštěstí vždycky včas zjeví, pokud jim dokážeme naslouchat anebo jsme je přinejmenším ochotni vnímat. Andělské trubky také leccos vyjasní v našich všedních životech. Co do inspirací jsou Chudožilovovy povídky různorodé: některé se poetikou blíží klasickým pohádkám (Anděl zkázy), jiné je přerůstají do moderních podobenství (Kabát), další si zase berou za základ tradici vánočních legend (Stopa ve sněhu), třebaže podle autora „na zázraky nejsou žádné spolehlivé důkazy“. Občas v nich lidskou zlobu přeruší dětská touha po rodinné harmonii (Anděl domácí), poněvadž věk nevinnosti je přece jen nadán určitou čarovnou mocí.

Petr Chudožilov (1943), spisovatel a esejista, pochází z rodiny ruského emigranta. Studoval na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK a v 60. letech působil jako redaktor Literárních novin. V roce 1969 publikoval soubor povídek Kapři v kvetoucích trnkách. Za tzv. normalizace se živil v dělnických profesích, podepsal Chartu 77 a na nátlak StB odešel roku 1982 s rodinou do švýcarského exilu. Z jeho tvorby pro dětské čtenáře vyšla česky ještě Balada o Bobíkovi aneb Pacient dr. Gordona (1998) na téma klasické dětské touhy po psím společníkovi. Soubor Příliš mnoho andělů (Zu viele Engel, 1994) vyšel původně německy. Za vyprávění Kabát z tohoto svazku získal autor Evropskou cenu za nejlepší německy psanou pohádku.

Zuzana Bočkayová Bruncková (1980) absolvovala Vysokou školu výtvarných umení v Bratislavě v ateliéru Dušana Kállaye. Již v roce 2001 získala 1. cenu v soutěži Najkrajšia kniha Slovenska ve studentské kategorii za práci Nox et Solitudo. Kniha Sedem dní v pivnici (2011) Petera Karpinského získala cenu Bibiany za nejkrásnější knihu pro děti, udělenou nakladatelství Perfekt. Ilustrovala rovněž Rozprávky bratří Grimmů (2008) a Slovenské klasické rozprávky Pavola Dobšinského (2006).

Návrat zpět

Ilustroval kolektiv
Praha, Baobab 2013,
soubor 12 nestránkovaných sešitků
ISBN 978-80-87060-80-3
věk 10+
Zobrazit náhled knížky

KOLEKTIV AUTORŮ

12 MALÝCH HORORŮ

Kdo se bojí, nesmí dovnitř, natož do zakázané komnaty! Na tradici někdejších „pohádkových lístečků“ navazuje tucet sešitků pojatých jako poklona fenoménu žánrové literatury, jejíž frankensteinovské zárodky spatřily světlo světa – nebo spíš čerň tmy – ve vile na Ženevském jezeře před dvěma sty lety. Čistokrevné horory najdeme v této kartonové krabičce vpravdě sotva čtyři, zato šklebu se tu skrývá bohatě. Příspěvky mají podobu duchařiny, jarmarečního morytátu i bajky, přinášejí rozjívené adaptace pohádek a také dvě variace na filmového Vetřelce. Straší v nich tudíž na cizích planetách i doma či opodál na hřbitově kvůli čínskému česneku, to vše v próze i ve verších, někdy dokonce beze slov, přičemž tato proměnlivost obstará pozoruhodné kontrasty s dvanácti rukopisy výtvarníků mladší a střední generace. Soubor, který vybojoval druhé místo v kategorii knih pro děti a mládež soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2013, korunuje horror vacui neboli dumka o strachu z vesmírné nicoty způsobené Velkým křachem.

Kolektiv autorů ve složení: Jiří Dvořák (1970) – blíže na straně 8, Tereza Horváthová (1973) a zúčastnění ilustrátoři.

Kolektiv ilustrátorů ve složení: Jan Čumlivski (1978), Dora Dutková (1980) – blíže na straně 7, Juraj Horváth (1974) – blíže na straně 12, Michaela Kukovičová (1968), Eva Maceková (1984), Radana Přenosilová (1980), Tereza Říčanová (1974) – blíže na straně 14, Stanislav Setinský (1985), Markéta Šimková (1977), Petr Šmalec (1974), Chrudoš Valoušek (1960) – blíže na straně 19, Alžběta Zemanová (1987).

Návrat zpět

Ilustrovala Andrea Tachezy
Praha, Běžíliška 2013, nestránkováno
ISBN 978-80-86471-47-1
věk 4+
Zobrazit náhled knížky

ROBIN KRÁL

FERDINANDE!

V noci mají netopýři napilno, neboť vyrážejí lovit do tmy vyzbrojeni svými skvělými radary, což platí i pro jejich drobotinu. Jenže mláďata Standa, Bětka a Tonda zjišťují, že nejsou všichni. Kam se zatoulal Ferda? Čtvrtého netopýrka do party hledá trojice proužkovaných sourozenců po rodném příbytku ve dvojverších s vynalézavě proměnlivými rýmy a během záchranné akce vyloudí na tváři nejeden dětský úsměv. Srozumitelné téma leporela, jehož výtvarnice obdržela Zlatou stuhu 2013, podpořili tvůrci také tvarově, poněvadž celý příběh se dá zároveň sestavit jako trojrozměrný domeček se stříškou hned v několika barevných kombinacích. Ale i obvyklá rovinná síť zápletky nabídne zvídavým nečtenářům poutavé bludiště s dobrým koncem.

Robin Král (1981) absolvoval estetiku na FF UK a scenáristiku na VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka, kde nyní působí jako pedagog. Svět dětských tužeb a fantazií zachytil v poetických pásmech Šimon chce být krotitelem a Z Kroměříže do Paříže (obě 2011). Kromě poezie pro děti i dospělé vytváří a překládá písňové texty: spolupracuje např. s Divadlem Spejbla a Hurvínka (hry Hurvínek mezi osly, Jak s Máničkou šili všichni čerti) a s kapelou Toxique.

Andrea Tachezy (1966) studovala v ateliéru textilu a alternativních technik a v ateliéru animovaného filmu na pražské VŠUP. Věnuje se volné tvorbě a knižní ilustraci, spolupracuje s časopisem Sluníčko. Subtilní kreace pro nečtenáře a začínající čtenáře vytváří kombinovanou technikou s převahou koláže, jak je patrné z knih Zuzany Kovaříkové Za zvířátky do lesa (2012) a Za zvířátky k vodě (2013), z leporela Koukej, kouzlo (2011) Daniely Krolupperové či z doprovodu knihy Heleny Skálové Ježíšek (2011). Vytváří i textilní hračky a motivační knížky.

Návrat zpět

Ilustroval Pavel Čech
Praha, Albatros 2013,
40 nečíslovaných i rozkládacích stran
ISBN 978-80-00-03330-3
věk 8+
Zobrazit náhled knížky

RADEK MALÝ

MOŘE SLANÉ VODY

Zadumaný lyrik věnoval své nové verše dětem i dědečkům, kteří se jimi nestihli stát a nebudou již moci s vnuky ochutnávat mořské příboje, velké ryby, malé ryby… Sbírka s podtitulem Co šuměla mušle a co mi přišlo lahvovou poštou, inspirovaná pobyty Radka Malého na ostrově Man a v Brémách, vyniká řadou poloh. Od vtipných námořnických halekaček se v první části autor vrací až ke klukovským snům (O cestě) a originální verzi pohádky o vytouženém děťátku (O škebli). Druhá část, představovaná skladbou A co šuměla mušle, jako by nás šálila tím, jak v pravidelném rýmu opěvuje moře, živel tak proměnlivé tváře, dokonce i té nezvalovské. Skrývají se v ní četné významy a cizokrajné ryby, pradávný český oceán, osamělé majáky i zamyšlení nad naší existencí: „Moře je moře slané vody / a je v něm smích a je v něm pláč.“ Promyšlenou koncepci sbírky, přibližující se bohaté výbavě obrázkové knihy, ústrojně dotvářejí vnímavé ilustrace Pavla Čecha.

Radek Malý (1977) vystudoval bohemistiku a germanistiku na FF UP v Olomouci. Jako pedagog působí na své alma mater a v Literární akademii Josefa Škvoreckého. Jeho básnická tvorba pro děti i pro dospělé se setkala s příznivou čtenářskou i kritickou odezvou: Vraní zpěvy obdržely Cenu Jiřího Ortena 2004 a sbírka Větrní – Zcestné verše Magnesii Literu za poezii 2005. V křehké pohádce František z kaštanu, Anežka ze slunečnic (2006) v sobě nezapřel lyrického poutníka. Ve sbírce veršů pro děti Kam až smí smích (2009) zúročil své básně a říkadla pro školní čítanky. Další kniha veršů Listonoš vítr (2011, Magnesia Litera 2012) byla zapsána na Čestnou listinu IBBY (2014). V rámci projektu Knížka pro prvňáčka vydal Všelijaké řečičky pro kluky a holčičky (2013, s ilustracemi Alžběty Skálové).

Pavel Čech (1968) je výtvarník-autodidakt a od roku 2004 působí ve svobodném povolání. Úspěch pohádky O čertovi (2002) ho podnítil k vytvoření více než deseti autorských knih či komiksů pro děti a mládež, mj. příběhů O zahradě (2005), O klíči (2007), Tajemství ostrova za prkennou ohradou (2009) nebo pásma Dědečkové (cena Muriel v kategorii Nejlepší kresba 2011). Poetickými ilustracemi doprovodil např. básnický soubor Radka Malého Listonoš vítr (2011). Za komiks Velké dobrodružství Pepíka Střechy o chlapeckém outsiderovi ověřujícím si sílu přátelství získal Magnesii Literu 2013 v kategorii knih pro děti a mládež.

Návrat zpět

Ilustroval Tomáš Řízek
Praha, Baset 2013, 32 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-7340-144-3
věk 4+

PAVLÍNA KRÁMSKÁ

KLUK A MĚSÍC

Miniatura volně inspirovaná básní „Jarní ráno“ čínského básníka Menga Haorana naznačuje, že se s přispěním dálněvýchodní estetiky zrodila další kniha na téma snění a přirozeného dětského strachu v něm – ze světoznámých autorů se tohoto námětu poslední dobou ujal kupříkladu romanopisec John Irving. I malý Míša trpí neklidným spaním. Zdá se mu o hrůzostrašných přízracích, jejichž blízkost naznačují šátravé zvuky na zahradě a šustot v pokoji. Zpola reálné jsou poté další představy, které chlapce přimějí k odvaze a nakonec ho odmění: odhalí před jeho nebojácným nitrem nádheru měsíčního svitu a opadaných třešňových květů. Příběh nevšední noci plné orientálních vůní dotvářejí syté tempery Tomáše Řízka.

Pavlína Krámská (1978) vystudovala sinologii a kulturologii na FF UK. Zabývá se současnou tchajwanskou literaturou, překládá poezii (Liu Ka-shiang: Očima poletuchy). V literatuře pro děti a mládež tímto nočním příběhem debutuje.

Tomáš Řízek (1963) je výtvarník-autodidakt. Jako činorodý ilustrátor od konce 80. let století doprovodil přes padesát knižních titulů (mj. Český rok od jara do zimy, 2010) a věnuje se též malbě a užité grafice. Pravidelně spolupracuje se zahraničními nakladatelstvími (ACME Cultural Enterprise, Grimm Press Taiwan, Bohem Press Curych, REBO Nederland apod.). Byl oceněn nejen v domácích soutěžích, ale i v cizině, je např. laureátem italské Premio Andersen 2003. Poetická knížka Kluk a Měsíc získala čestné uznání v japonské soutěži Muzea obrázkových knih Oshima.

Návrat zpět

Ilustroval autor
Praha, Baobab 2013,
72 + 24 nečíslovaných stran + maska
ISBN 978-80-87060-84-1
věk 13+
Zobrazit náhled knížky

CHRUDOŠ VALOUŠEK

CHRUDOŠŮV ZVĚŘINEC

Blok, sešit a dvojitá maska-omalovánka ve společném lepenkovém pouzdře mají všechny předpoklady k tomu, aby se staly úlovkem pro celou rodinu. Veškeré součásti tohoto zvěřince se přiléhavě drží svého názvu i účelu. Valouškova zvířátka představují zábavný sešitek, v němž verše Terezy Horváthové poukazují na typické zvířecí vlastnosti a hrátky. Maska Chlupošův Vtom a Žery karikuje Disneyho seriály, avšak největší příděl mrazivých vtipů obsahuje náčrtník Chrudošova televize. Pokud si ho detailně prohlédneme, nemůžeme neocenit jarmareční vizi šelmovského tvůrce, jenž nás nabádá si prohlédnout, co všechno se na svět hrne. Válečná vřava, život v konzumu od DPH přes ČT1, ČEZ, BIS a spol. až po neúprosnou smrt, historie z cyklu Paměť národa ruku v ruce s panem Vajíčkem, hovniválové koulející si českou korunou či kapři, kteří si nás obalí, aby si na Štědrý den taky pošmákli… A pak? Půlnoční monoskop, takže – „hymnu vyčůrat spát“.

Chrudoš Valoušek (1960), absolvent pražské VŠUP, v osmdesátých letech pracoval jako noční hlídač, topič a správce depozitáře. Svými dřevořezy a linoryty nezaměnitelně ilustroval mj. knihy O Zlaté mrkvi (2003) Renaty Bellingerové, Zazi v metru Raymonda Queneaua či Ďáblův slovník (obojí 2010) Ambrose Bierce. Laureát Ceny Revolver Revue 2010 získal na mezinárodním veletrhu v Lipsku za album Chrudošův mix přísloví (2008) ocenění Nejkrásnější kniha světa. Chrudošův zvěřinec získal 3. místo v soutěži Nejkrásnější česká kniha 2014 v kategorii pro děti a mládež a byl zapsán do katalogu White Ravens 2014.

Návrat zpět

Ilustrovala autorka
Praha, Verzone 2013, 48 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-905017-4-4
věk 5+

TEREZA VÁCLAVKOVÁ

JŮLINKA Z JEDLÉ ZAHRÁDKY

Je až s podivem, jak zvolna, ale přece se v českém prostředí objevují tituly pro děti a mládež, které spojuje zájem o ohleduplné pěstitelství, ekologická východiska a zdravý životní styl. Jůlinka si ráda hraje v okrasné zahradě svých rodičů, kudy neustále projíždí tatínkova sekačka, nicméně jedno místo musí stroj pokaždé vynechat, jelikož tam si dívenka zřídila malou džungli. Zvířecí kamarádi ji podarují semínky a Jůlinka je vysadí, kamkoli je to jen možné. Přesvědčí rodiče o užitečnosti svého nápadu?Jako bonus přidává tato autorská kniha zápisník, v němž lze při společném čtení objevit užitečný receptář bylinných lektvarů. Přehledný příběh na téma přirozená soběstačnost doplňují výrazné pastely.

Tereza Václavková (1972) po studiu propagační tvorby na SUPŠ v Praze pracovala jako reklamní grafička. Nyní se věnuje autorské knižní tvorbě pro děti. Vydala už Jůlinku z veselé zahrádky (2011) a cestovatelskou knížku Jak Egu dojel až na konec světa (2013). Příležitostně vytváří výpravy pro rodinnou divadelní společnost. Jůlinka z jedlé zahrádky vyšla rovněž v nizozemštině a její audioknižní verzi namluvil autorčin otec, herec Oldřich Vízner.

Návrat zpět

Ilustrovala Lenka Jasanská
Praha, Apostrof / Verzone 2013, 180 stran
ISBN 978-80- 87561-26-3 (Apostrof)
ISBN 978-80-905017-5-1 (Verzone)
věk 6+

JAN VLADISLAV

PROPÁNAKRÁLE!

Svazek opatřený podtitulem Třicet strašidelných pohádek Kočičího krále je dalším dokladem zaujetí, s nímž mnohostranně nadaný český literát od konce padesátých let zprostředkovával dětem klenoty světového folkloru – tentokrát na notu, z níž tak příjemně mrazí. Soubor zahrnuje pohádky s neobvyklými, někdy hororovými a nonsensovými motivy (O malé malinké stařence a malé malilinké kosti), v nichž řádí rarachové, převtělení duchové, ba i kovové šelmy. Vyprávění bývají většinou anglosaské, francouzské nebo italské provenience a překvapí nečekanou, místy dokonce strohou pointou. V tomto tematickém uspořádání, umocněném dynamickou typografií, můžeme výbor považovat za vítaný ediční počin z pozůstalosti zkušeného adaptátora, třebaže znalci Vladislavova díla se s mnohými texty setkají i v jeho předešlých pohádkových antologiích.

Jan Vladislav (1923–2009), významný český básník, překladatel a autor děl pro děti a mládež, studoval po válce srovnávací literaturu na FF UK, ale po únorovém puči byl z politických důvodů vyloučen. Studia dokončil až koncem 60. let. Jako signatář Charty 77 byl nucen odejít do exilu ve Francii: spoluzaložil Čs. dokumentační středisko nezávislé literatury a řídil samizdatovou Edici Kvart. Ve tvorbě pro děti se zaměřil na adaptace klasických pohádek: v letech 1958– –1959 vydal spolu s Vladislavem Stanovským průkopnický výbor Strom pohádek z celého světa a Druhý strom pohádek z celého světa (nově 2008) s ilustracemi Stanislava Kolíbala. V reedicích vyšly i soubory Kapitán Tulipán a princezna z Bordeaux (1970), O kočičím králi a devět dalších hrůzostrašných pohádek, O pasáčkovi a zámku na zlatých řetězech (obě 1971) aj.

Lenka Jasanská (1964) absolvovala pražskou SUPŠ a studovala obor teorie kultury na FF UK. Od roku 1990 působí v reklamě, ilustruje knihy pro děti a graficky vypravuje výtvarné katalogy či bibliofilie. Kniha Himálajské pohádky (2012) v převyprávění Miroslava Pošty a s jejími ilustracemi získala Zlatou stuhu za nakladatelský počin roku 2013.

Návrat zpět

Loutky vytvořila a fotografovala autorka
Praha, Česká televize – Edice ČT 2013,
120 stran + audio CD
ISBN 978-80-7404-109-9
věk 6+
Zobrazit náhled knížky

ŠÁRKA VÁCHOVÁ

CHALOUPKA NA VRŠKU – NOVÉ PŘÍBĚHY

Sedm nových večerníčkových příběhů znovu vyvolává podmanivou atmosféru „roku na vsi“ v lůně podhorské přírody před půldruhým stoletím, kdy se tři děti pantáty Tomše – které už nemají maminku – musely věru otáčet. V souladu s cyklem roku a lidovými obyčeji sledujeme Mařenku, Honzíka a Andulku od lednového narození sousedovic Barborky až po Dušičky, kdy se na hřbitově zničehonic vyrojily zeleninové příšery. V časech, kdy za nás vše obstarají domácí spotřebiče a bezdrátová technologie, kdežto tradiční hodnoty obecní pospolitosti a trojgeneračního soužití vymírají, se naše přední loutkářka snaží dětem připomenout, jak jejich vrstevníci v 19. století žili a hospodařili, čeho si vážili a co světili, jak si hráli a čas od času tropili i pěkné neplechy. Koneckonců některé nápěvy zůstávají věčné. Příhody loutek prokládají písničky zaznamenané ve verších, v notové osnově i na přiloženém audionosiči.

Šárka Váchová (1947) absolvovala obor loutkářská scénografie na DAMU, kde posléze také vyučovala. Přes čtyřicet let spolupracuje s loutkovými divadly, filmaři a televizí. Její animovaný snímek Paní Bída (1983) získal 1. cenu na festivalech v Chicagu a ve Zlíně. Výtvarně se mj. podílela na seriálu My všichni školou povinní a na kostýmech k filmům Indiáni z Větrova, Rozpuštěný a vypuštěný nebo Jak chutná láska. Její loutková rodina řezbáře Tomše z dvacetidílného televizního večerníčku Chaloupka na vršku (2006 až 2013, knižně 2009 a 2013) je k vidění i na putovní výstavě, kterou letos hostily zámky v Žirovnici a Linhartovech u Krnova. Vytvořila rovněž autorské večerníčky Šibal (1992) a Vánoční koledy (2010) a ilustrovala Pohádky z vánočního stromku (2004) Pavla Cmírala.

Návrat zpět

Ilustrovala autorka
Praha, Meander 2014, 68 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-87596-42-5
věk 7+
Zobrazit náhled knížky

KRISTÝNA TÄUBELOVÁ

NESMRTELNÝ MÉĎA

Autorská kniha Nesmrtelný méďa vypráví obrazem a lakonickým slovem příběh o nezastupitelné roli milované hračky. Nehledejme v ní proto nová alotria Medvídka Pú – dokládá především odvěkou touhu dítěte po plyšovém kamarádovi. V retrospektivním sledu odkrýváme příhody zapomenutého a znovu objeveného medvídka na půdě domu vlastněného třemi pokoleními. Prostřednictvím konkrétní osobní historie, s využitím autentických fotografi í a kombinovaných technik (kresba, digitální tisk či rozmývání klasického inkoustu) doceňuje námět neopakovatelnou atmosféru, jakou vytváří multigenerační soužití a vědomí, že rodina žije koloběhem darované a přijímané lásky. Znovuvzkříšená hračka dokáže tedy i u dospělých čtenářů vyvolat zasuté vzpomínky, někdy bohužel ležící ladem.

Kristýna Täubelová (1977) absolvovala obor scénografie na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Své kreace uplatňuje mj. v dětském divadélku Minor – získala Cenu Alfréda Radoka 2007 za výpravu inscenace Z knihy džunglí. Věnuje se rovněž grafice, ilustraci a sochařství. Od roku 2012 externě spolupracuje s trutnovským společenským centrem UFFO na dramaturgii programů a tvůrčích dílen pro školy. Kniha Nesmrtelný méďa byla zapsána do katalogu White Ravens Mezinárodní knihovny pro mládež v Mnichově pro rok 2014.

Návrat zpět

Ilustrovala Adéla Moravcová
Praha, Slovart 2014, 80 stran
ISBN 978-80-7391-881-1
věk 9+
Zobrazit náhled knížky

VÍT ŠTĚPÁNEK

MŮJ PRVNÍ ATLAS EVROPY
ANEB PUTOVÁNÍ VÍTKA A ŠTĚPÁNKY

Na glóbu vyhlíží jako mimořádně členitý poloostrov obří Asie, avšak ve skutečnosti představuje drobná Evropa ve své mnohotvárnosti světadíl povýtce hodný naší pozornosti. V srdci kolébky západní civilizace sice nejspíš sami cítíme, jak náš rodný kontinent poněkud ustupuje ze slávy, že jeho populace prochází krizí a zdejší sociální stabilita není vždycky tak jistá, a přece se pokládáme za jeho pevnou součást. Jednota v rozmanitosti – heslo evropské integrace popularizuje tandem zkušeného geografa a mladé výtvarnice nejprve prostřednictvím obecných shrnutí horopisu Evropy, její ekonomiky, kultury či péče o životní prostředí. Jednotlivé portréty pak názorně přibližují specifika 39 států (bez trpaslíků) a vybízejí k cestování v časech, kdy jsou ostnaté dráty minulostí. Toulky Vítka a Štěpánky glosují dialogy a kvízy, pozvedající tuto naučnou publikaci do výšin, kam se metodika běžných učebnic nedostane.

Vít Štěpánek (1964) vystudoval geografii na PřF UK a pracoval jako redaktor a manažer několika pražských nakladatelských domů. Procestoval sedm desítek zemí čtyř kontinentů a zvlášť si oblíbil vysokohorské a cykloturistické terény. Popularizaci oboru formou reportáží se věnuje přes dvacet let zejména v elektronických médiích, překládá a je spoluautorem odborné publikace Geografie cestovního ruchu (2001). Zeměpisné průzkumy dvojice dětských cestovatelů zachycuje už v dřívější příručce Můj první atlas České republiky (2011).

Adéla Moravcová (1984), absolventka hydrobiologie na PřF UK, zprvu působila v odborných laboratořích na pražské univerzitě a v Bruselu. Na poli ilustrace pro děti a mládež je autodidakt. Vedle dvou zeměpisných výprav Vítka a Štěpánky doprovodila mj. obrázkovou Knížku pro děti do auta (2011) či stolní hru Perníková chaloupka (2009). Věnuje se rovněž výtvarným projektům pro neziskové organizace (České Švýcarsko o. p. s., SOS dětské vesničky, Skutečně zdravá škola apod.).

Návrat zpět

Ilustrovala Lucie Dvořáková
Praha, Nakladatelství 65. pole, 80 stran
ISBN 978-80-87506-30-1
věk 5+

ESTER STARÁ

DUŠINKA, VÍLA VĚCÍ

Jak si představit Dušinku, vílu věcí? Není to zase tak obtížné, víme-li, že se ráda zjevuje dětem doma či na zahradě – coby kouzelné stvořeníčko se sukní jako napařováček na knedlíky a hlavičkou jako kuchyňská drátěnka. Chtěli byste s ní plout v oblacích nebo ochutnat vánoční vanilkové rohlíčky, přechovávané vysoko na skříni? V sedmi pohádkově laděných příbězích tato dobrá duše, která místy připomene kouzelné figurky z příběhů Oty Hofmana (Lucie a zázraky), tajně rozhýbe představivost nejmenších a splní jejich okamžitá přání. Způsob neměnného zjevování víly koresponduje s očekáváním předškolních čtenářů, podobně jako výtvarný doprovod Lucie Dvořákové, v němž i věci nabyly lidských rysů a občas si nadšeně zabruslí..

Ester Stará (1969) vystudovala logopedii a surdopedii na PedF UK. Toto zaměření promítla se svým manželem, výtvarníkem Milanem Starým, mj. do knih Žežicha se neříká (2007) a Žvanda a Melivo (2009), v nichž se zaměřuje na komunikační dovednosti předškoláků. Za knihu A pak se to stalo! (2010) byla zapsána do katalogu White Ravens Mezinárodní knihovny pro mládež v Mnichově. Kromě logopedické praxe se věnuje dílnám na podporu dětského čtenářství (projekt První věta). Její obrázková kniha Chrochtík a Kvikalka na cestě za blýskavým prasátkem (s ilustracemi Martiny Matlovičové) získala Zlatou stuhu 2013 v literární i výtvarné kategorii..

Lucie Dvořáková (1959), absolventka ateliéru filmové a televizní grafiky na pražské VŠUP, patří k našim nejžádanějším ilustrátorkám. Dvojnásobná držitelka Zlaté stuhy doprovodila svými snovými kreacemi mj. díla Miloše Kratochvíla, Eduarda Petišky nebo Jiřího Žáčka. Věnuje se také animované tvorbě (Vážně nevážně, Slepice) a výpravě televizních pořadů pro děti (pohádková říše Fanfárie na kanálu ČT D:). Za cyklus ilustrací ke Středověkým pohádkám Martiny Drijverové obdržela čestné uznání kolegia Namibook Island Illustration Concours 2013.

Návrat zpět

Ilustrovala Lucie Dvořáková
Praha, Meander 2014, 28 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-87596-40-1
věk 5+
Zobrazit náhled knížky

PETR STANČÍK

JEZEVEC CHRUJDA TOČÍ FILM

Někdejší patafyzik a surrealista Petr Stančík je i tátou od dorůstajících dětí, a tak už docenil pravidlo, že hravá imaginace příběh osvěží lépe, vteče-li do textu spíš po stružkách než rovnou celými proudy. Dokladem nejnovější autorovy práce s kouzly mateřštiny budiž obrázková kniha pro nejmenší, pojatá jako anekdotická bajka s dobrým koncem. Uměřený jezevec, který v lese Habřinci nepodlehl trojčení a kastování zvířátek podle módních barev a odmítl se vzdát černobílého kožíšku, prostě zanoroval a dál si nezištně kutá na bohulibém díle, jako by se nechumelilo. Za projevený zdravý rozum dojde odměny. Jak nevtíravě symbolické pro časy jepičích kultů a vzývání hektičnosti! A jak britské, přilije-li se ještě žejdlík suchého humoru a stopička nonsensu z dílny Edwarda Leara.

Petr Stančík (1968), básník, prozaik a esejista surrealistického vyznání, publikoval do roku 2006 obvykle pod staromileckým pseudonymem Odillo Stradický ze Strdic. Studoval na PedF UK a na DAMU, pracoval jako učitel a televizní režisér. Sestavil reprezentativní antologii české poezie Ryby katedrál (2001). Zaujal prózou Admirál čaje (1996) a románem Pérák (2008), v němž s nadsázkou spředl osudy mytického superhrdiny z protektorátní Prahy. Malým čtenářům věnoval už zeleninovou grotesku Mrkev ho vcucla pod zem (2013).

Lucie Dvořáková (1959), absolventka ateliéru filmové a televizní grafiky na pražské VŠUP, patří k našim nejžádanějším ilustrátorkám. Dvojnásobná držitelka Zlaté stuhy doprovodila svými snovými kreacemi mj. díla Miloše Kratochvíla, Eduarda Petišky nebo Jiřího Žáčka. Věnuje se také animované tvorbě (Vážně nevážně, Slepice) a výpravě televizních pořadů pro děti (pohádková říše Fanfárie na kanálu ČT D:). Za cyklus ilustrací ke Středověkým pohádkám Martiny Drijverové obdržela čestné uznání kolegia Namibook Island Illustration Concours 2013.

Návrat zpět

Ilustroval Petr Korunka
Praha, Host 2014, 136 stran
ISBN 978-80-7491-248-1
věk 8+
Zobrazit náhled knížky

PETRA SOUKUPOVÁ

BERTÍK A ČMUCHADLO

Petra Soukupová se od počátku své tvorby zajímá o spleť mezilidských vztahů v mikrosvětě současné rodiny. V jejich úsporně psaných prózách pod pokličkami každodenních výjevů bobtnají dramatické události, určující vztahy mezi generacemi. Své dětské drama tak prožívá i devítiletý Bertík, který odjel s rozvedenou maminkou a nevlastním otcem na chalupu jeho příbuzných s dětmi. Chlapcova nechuť trávit s nimi prázdniny ale otravuje všechny, takže hrdina způsobuje a zažívá nejrůznější nedorozumění. S pomocí tajemného čmuchadla se však leccos vyjasní. Nanejvýš hodnověrné dialogy rodičů i jejich ratolestí prozrazují, nakolik je autorce vlastní svět dítěte i jeho svébytné uvažování. Ilustrace Petra Korunky příběh bohatě zabydlily vtipnými detaily i celostránkovými kresbami, charakterizujícími jednotlivé postavy.

Petra Soukupová (1982) vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Scenáristicky se podílela mj. na sitcomu Comeback (2008–2010). Za prozaický debut K moři (2007) získala Cenu Jiřího Ortena, triptych povídek Zmizet získal v soutěži Magnesia Litera 2010 hlavní ocenění Kniha roku. Pravidelně přispívá do tematických povídkových souborů (nakladatelství Listen). Její prózy vyšly i ve slovinštině, polštině, italštině a bulharštině. V knize Bertík a čmuchadlo se dětskému publiku představuje poprvé.

Petr Korunka (1980), absolvent VŠUP, dokončil obor ilustrace a grafika v ateliéru Juraje Horvátha. S Edgarem Dutkou spolupracoval na komiksu Odvážní mladí muži na visutém laně (diplomová práce). Komiksy vydává v časopisech Stripburger, Komiksfestrevue, Nový Prostor a v literárním čtrnáctideníku A2. Jeho aktuální komiksovou tvorbu reprezentují Radiator a Recyklator 1 – Nic menšího než záchrana lidstva (2010).

Návrat zpět

Ilustroval Honza Smolík
Praha, Portál 2014, 240 stran
ISBN 978-80- 262-0695-8
věk 6+
Zobrazit náhled knížky

KLÁRA SMOLÍKOVÁ

VIKTORKA A VESMÍRNÁ DOBRODRUŽSTVÍ

Knižní vydání první série komiksového cyklu, vycházejícího v letech 2004–2010 v časopise Čtyřlístek, shrnuje devětatřicet příhod neohrožené holčičky Viktorky, která putuje zábavným vesmírem na palubě kosmické lodi Lítavice. Plní přitom úkoly jako každá jiná školačka, ale její povinnosti mají přece jen pohádkový a většinou dobrodružný ráz. Ve vesmíru se ovšem nepohybuje sama: na výpravách ji provázejí pilot Žabža, jemně evokující postavu z Hvězdných válek, a rozjívený navigátor Fláj. Autoři využívají především momenty překvapení, jež hrdinům způsobuje roztodivné obyvatelstvo nebo zrádná květena mimozemských světů, představovaných kupříkladu planetami Améba, Naiadis, Krakatoa, Florion, Relaxánie, Titánie a podobně.

Klára Smolíková (1974) vystudovala estetiku a kulturologii na FF UK a pracovala v Husitském muzeu v Táboře, působí také jako lektorka vzdělávacích pořadů v Národním muzeu. Přispívala do časopisů Pastelka, Sluníčko, Mateřídouška a Čtyřlístek, v nichž se jako autorka nápaditých komiksových libret věnuje mj. popularizaci historie (Horác a Pedro v zemi Bójů, komiks Husité, 2012) a mediální výchově (Ovladač je můj!). K pozoruhodné etapě středověkých dějin zavedla čtenáře středního školního věku nejnověji v knize Jak se staví město (2014).

Honza Smolík (1965) absolvoval obor výtvarná výchova na PedF UK v Praze a působí jako ilustrátor a autor komiksů. Z dlouholeté spolupráce s dětskými časopisy vytěžil např. souborné knižní vydání komiksů Medvídek Lup a jeho kamarádi (2008). Vytvořil rovněž ilustrace k pracovním listům pro předškolní a základní vzdělávání či pro potřeby ekologických organizací. Výtvarně doprovodil např. knihu Kláry Smolíkové Řemesla (2013).

Návrat zpět

Ilustroval autor
Praha, Labyrint / Raketa 2014,
48 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-86803-27-2
věk 8+

PETR SÍS

PILOT A MALÝ PRINC
ŽIVOT ANTOINA DE SAINT-EXUPÉRYHO

Při vyslovení jména Antoina de Saint-Exupéryho (1900–1944) si nejspíš okamžitě vybavíme existenciálně laděnou, mnohokrát široce interpretovanou, a přece hlavně dětem určenou moderní pohádku Malý princ, kterou francouzský autor za války napsal a nakreslil v New Yorku. Petr Sís přibližuje životní příběh tohoto letce, humanistického literáta a muže se srdcem na pravém místě s hlubokou empatií. Vykresluje před námi osudy malého snílka v rodinném zázemí, jeho touhu vzlétnout i kariéru poštovního aviatika a válečného pilota, jenž býval v kokpitu letadla se svými hvězdami nejednou osamocen, a přitom nikdy neztrácel ze zřetele, že člověk má být člověku bratrem, převzácnou růží, spolehlivou citadelou. Působivá výtvarná podoba knihy střídá různé odstíny modré s béžovou a okrovou až po krvavě rudou, signalizující začátek válečného běsnění.

Petr Sís (1949) vystudoval VŠUP v Praze a The Royal College of Art v Londýně. Od roku 1982 žije v USA. Věnuje se animovanému filmu, ilustraci a autorské knize pro děti a mládež – jeho tituly vycházejí rovněž v anglických, francouzských, německých, španělských, japonských aj. mutacích. Držitel četných mezinárodních ocenění je mj. dvojnásobným laureátem boloňské Ragazzi Award (za knihy Strom života: Kniha o životě přírodovědce, geologa a myslitele Charlese Darwina, 2004, a Zeď aneb Jak jsem vyrůstal za železnou oponou, 2007). V roce 2012 byl za ČR poctěn Cenou Hanse Christiana Andersena v kategorii ilustrace – nejvyšším oborovým vyznamenáním, udělovaným IBBY. Osobně laděné texty jeho děl souzní s imaginativním výtvarným doprovodem – Tři zlaté klíče (1995), Tibet aneb Tajemství červené krabičky (2005), Zeď (2007) – i ve chvílích, kdy přibližují skutky a odkaz význačných osobností, např. Galilea Galileiho (Hvězdný posel, 1996)

Návrat zpět

Ilustrovala autorka
Praha, Baobab 2014, 44 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-87060-89-6
věk 5+
Zobrazit náhled knížky

TEREZA ŘÍČANOVÁ

PSÍ KNÍŽKA

Další subtilní autorská knížka Terezy Říčanové – tentokrát na téma odvěkého přátelství člověka a zvířete – potvrzuje, že pes coby reálný či pohádkový společník figuruje v literatuře pro děti už od jejích počátků. Vzpomeňme na proslulé Povídání o pejskovi a kočičce bratří Čapků, později třeba na knížku Já Baryk Františka Nepila. Autorka ji vykreslila jako osobitou ságu o psech, kteří provázeli tři generace v její rodině. Barvité příhody jsou prokládány nejen výlety do encyklopedických poznatků o životě psího plemene, ale též poukazy na starosti a nepříjemnosti, jež péče o tyto chundelaté miláčky občas provází. Syté tóny kreseb jsou obohaceny o vtipné detaily, jako je babička přivážející dárky pro vnoučata i pejsky a poté pokuřující v křesle, a prokládají je pérovky s komentáři k jednotlivým rodinným výjevům.

Tereza Říčanová (1974) vystudovala ilustraci a grafiku v ateliéru Jiřího Šalamouna na pražské VŠUP. Náměty jejích autorských knih čerpají z křesťanských tradic nebo přímo z rudimentárních venkovských prožitků – např. Kozí knížka (2005), Vánoční knížka (2006) nebo Velikonoční knížka (2012). V jejich ilustracích i doprovodném textu se snoubí mytičnost s pohanstvím, posléze přetavené do civilního prožitku křesťanských svátků. Noemova archa (2010), osobité ztvárnění biblické látky obohacené o zkušenost s povodní na dvoře autorčina statku, získalo ocenění Nejkrásnější česká kniha 2011 a bylo zapsáno na Čestnou listinu IBBY 2012.

Návrat zpět

Ilustrovala Barka Zichová
Praha, Mladá fronta 2014, 128 stran
ISBN 978-80-204-3095-3
věk 5+
Zobrazit náhled knížky

STANISLAVA RESCHOVÁ

O VLKOVI SE SKLERÓZOU A JINÉ POHÁDKY

Soubor pohádek pro nejmenší čtenáře navazuje na ladovskou linii vyprávění „naruby“, která se objevovala už v meziválečné literární tvorbě nebo u Aloise Mikulky. Technické i technologické vymoženosti však mezitím postoupily sedmimílovými kroky, a tak se klidně může stát, že se jedna z malých hrdinek prohání raketou anebo princezna vyprávivší se do světa na zkušenou osvobozuje předsedu družstva zakletého do slimáka, což byla pro tohoto zemědělce zkouška přímo kardinální. V družstvu totiž pěstují hrách! Titulní pohádka přináší další novodobou variantu hororu o Červené karkulce a vyniká značnou měrou jazykové komiky. Humor autorčiných pohádek umocňují i ilustrace Barky Zichové, jimž je směšnohrdinský výraz vlastní, a tak přispívají k vizuálně zdařilé podobě knihy.

Stanislava Reschová (1964) vystudovala Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně a pracuje dosud ve virologické laboratoři. V roce 2010 zvítězila v literární soutěži nakladatelství Albatros s rukopisem Ježkovy voči a jiné pohádky (knižně 2012). Roku 2013 publikovala soubor hororových pohádek Jemně tajemně s ilustracemi kreslíře Nikkarina.

Barbora Zichová (1972) se uplatňuje jako scénografka a ilustrátorka dětských knih, např. Abecedníku (2009) Evy Mikoláškové a Evy Mikšíčkové. Ilustracemi doprovodila knihy Michala Čunderleho Jak Mařenka a Boženka koukaly a Bubela – doslova a do písmene pravé české dobrodružství (2012), kde její černobílé kresby a koláže podporují komiku jazykového pátrání dvojice školáků.

Návrat zpět

Ilustrovala Lela Geislerová
Praha, Meander 2013, 80 stran
ISBN 978-80-87596-32-6
věk 10+
Zobrazit náhled knížky

EVA PRCHALOVÁ

CESTA SVATÝM VÍT-AHEM

Proč naše hlavní katedrála nese jméno sicilského světce, jenž se svým původem tolik vymyká českému pantheonu? A jak svatý Vít souvisí s hluchoněmými? Třeba něco tuší výtah v pražském domě, kam se s vystresovanými rodiči nastěhovali bratři Amos a Vilém a v létě se tu nudí, protože hypotéka jim neumožňuje trávit prázdniny jaksepatří. Pak potkají dívku Arnu Marnou a s ní začnou chování kouzelného výtahu zkoumat. Zápletka jim na cestu přispěje nejen nečekanými dobrodružstvími, ale i kurzem psychoanalýzy. Příběh z vedrem zalité Prahy se sice tu či onde noří do dlouhých popisů bez vyvažujících dialogů, nicméně si uvědomuje, že každý z nás je takový, jak se sám cítí, a že dar zdolat tíseň máme plně ve své moci. Chrám mistra Parléře i chrám dětské duše jsou posvátná místa, která ovládají časoprostor a s nimi i přání zasutá v podvědomí dospívajících.

Eva Prchalová (1974) vystudovala činoherní herectví na JAMU, avšak po účinkování na menších scénách umělecké ambice postupně přesunula do oblasti autorské. Ve hře Ažura – Das Volkslied (2009) zachytila moderní zmatení jazyků. Její hra Závrať (2010) byla v soutěži o Ceny Alfréda Radoka vyhodnocena jako nejlepší původní hra roku. Za knihu Hromnice aneb Příběh tajemné stopařky (2010) získala učitelskou cenu SUK za přínos k rozvoji dětského čtenářství. Za prózu Cesta svatým Vít-ahem byla nominována na Magnesii Literu 2013 v kategorii pro děti a mládež.

Lela Geislerová (1975), výtvarnice a zpěvačka z umělecké rodiny, absolvovala SOŠV Václava Hollara a studovala textilní návrhářství na VŠUP. Uplatňuje se jako kostýmní výtvarnice a autorka fi lmových plakátů (Krysař, Pusinky, Nevinnost) a karikaturistka (Lidové noviny, Respekt apod.). Vystupuje v dámském kabaretu Falešná kočička. Vytvořila komiks Magda (2009) a za cyklus komiksových stripů Zen žen získala v roce 2013 cenu Muriel.

Návrat zpět

Ilustroval autor
Praha, Labyrint / Raketa 2013,
112 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-86803-23-4
věk 6+

JAKUB PLACHÝ

VELKÁ KNIHA ČŮRÁNÍ

Ještě než se zvídavé děti večer vyčůrají a jdou spát, vyplatí se jim pro všeobecný přehled vědět, že čůrali již staří Římané, egyptští faraoni, ba i neandertálci. Čůrá ostatně taky plod v maminčině bříšku, kosmonaut nebo děda s hůlkou, přestože dva posledně jmenovaní přitom mají určité technické obtíže. Obrazová encyklopedie o věcech hluboce lidských „vyšla s pískem po žluté značce“ do všech světových stran a s přispěním kreseb, schémat, grafů a prospěšných varování před zrádným protivětrem líčí, jak mocná močovina kdysi zastoupila droždí, zkrášlující masti, bělidlo chrupu, neviditelný inkoust i sošné nápady umělců počínaje Duchampem a konče konceptualisty. Jakub Plachý zpracoval svůj bedekr jako urinálního vševěda výlučně pánského, což v očích dnešních moderních dam hrozí určitou diskriminací. Od dob slovutného pisoáru ve francouzských Zvonokosech však víme, že zakyslí moralisté stejně nakonec kapitulují. Vždyť kdo v životě nečůral, jako by nebyl – anebo dopadl jako Tycho Brahe.

Jakub Plachý (1989) studuje pražskou VŠUP v ateliéru ilustrace a grafiky Juraje Horvátha. Věnoval se rovněž knižní grafice a komiksu. Zajímá ho bezprostřední ohlas publika: spoluorganizuje výtvarný festival Otevřená ulice v Horním Maršově a s Magdou Rútovou založil skupinu Bad Portraits, která se soustředí na pouliční portrétování spoluobčanů. Autorskou knihou o historii a současnosti vztahu lidstva k močení, původně školní prací, v literatuře debutuje.

Návrat zpět

Ilustroval Jiří Stach
Praha, Meander 2013, 96 stran
ISBN 978-80-87596-21-0
věk 12+
Zobrazit náhled knížky

TOMÁŠ ZAHRÁDKA

DĚDEČEK (3 POHÁDKY)

Dobroděj z lesní poustevny, za nímž zavítal listonoš a uchváceně pozoruje jeho počínání, je snad hybatelem počasí, možná obhájcem skomírajícího mužského principu, neřkuli přímo ztělesněním hybatele věcí. Na funkci nesejde. Tenhle pohádkový Dědeček kouzlí mimo čas a prostor, dalek shonu a běsu, vyzbrojen pouze přirozenou laskavostí. Jeho čaj z kůry červeného stromu a další magické propriety léčí pacienty, kteří se chovají dost mechanicky – první živořil jako loutka v rukou zlolajných rádců, druhý se ploužil krajem jako obživlý stroj a v třetím případě procesí prosebníků nepřekročí stín bezradné úředničiny… Zahrádkovo vyprávění sází na minimalismus výrazu a bohatost symboliky, když prolíná starodávno s absurditou a fantaskno s všední realitou. Prvotina autora, jenž rád dlí o samotě a moudře s ní nakládá, tak nutí děti i dospělé s nietzschovským „dítětem v sobě“ v dobrém slova smyslu k něčemu, co svedeme jen v nouzi nejvyšší: posadit se a naslouchat.

Tomáš Zahrádka (1990) absolvoval studia scenáristiky na pražské VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka. Pracuje ve firmě Panasonic a v současnosti pobývá služebně v Londýně. Ve volném čase se věnuje teatrologii a dějinám populární hudby a jazzu. Za literární prvotinu Dědeček byl v roce 2013 nominován na Magnesii Literu za objev roku.

Jiří Stach (1944) vystudoval fotografii na pražské FAMU. Působil jako filmový fotograf (např. na Menzlově snímku Ostře sledované vlaky). Fundus jeho díla, inspirovaný hlavně surrealismem a arcimboldovskou poetikou a shrnutý do výboru Natura magica (2006), je vystaven v předních muzeích po celém světě. Pro Meander výtvarně doprovodil i knihu Lenky Uhlířové Velká cesta Malého pána (2008), thriller pro vegetariány Petra Stančíka Mrkev ho vcucla pod zem (2013) a výbor z poezie Chodit po provaze je snadné – Ivan Wernisch mládeži (Nejkrásnější česká kniha roku 2011).

Návrat zpět

Ilustroval Jiří Votruba
Praha, Práh 2013, 120 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-7252-455-6
věk 8+
Zobrazit náhled knížky

ANNA NOVOTNÁ

KDO JINÉMU JÁMU KOPÁ…

Nejde-li Mohamed k hoře, musí idiomy k dětem, jinak přijdeme o cosi nenahraditelného. Ustálená rčení a přirovnání z osobité pokladnice každého jazyka totiž většinou bývají letitého původu a nejmladší pokolení si při luštění jejich významu připadá málem jako ve španělské vesnici. Vlídný slovníček, který „v lehko i vážném podání“ přibližuje pět set nejběžnějších výrazů, se jim rozhodl vyjít vstříc. Dokládá, že tyto obrazné příměry neodvoditelné z významu původních slov si nejraději berou do úst části těla, protože nejsnáz se něco vysvětlí názorně přímo na sobě. Hojnou měrou přispěly též živly, jelikož tichá voda břehy mele, zvlášť když tušíme, odkud vítr vane. A jak postřehl Jára Cimrman, Češi jsou národ „prosíravý“, a tak stránky tohoto hesláře citují i četné bačkory, voly, psy (zhusta zpráskané) a vlky (div z té ostudy nevyhynuli). Popartové kresby našeho předního výtvarníka, jež tyto skvosty rodné řeči glosují, osvětlují jejich smysl ve vtipné zkratce.

Anna Novotná (1959), absolventka bohemistiky a psychologie na FF UK, působí jako nakladatelská redaktorka a překladatelka. Dětské publikum zaujala především uměleckonaučnou trilogií ze zákulisí umění: Opera nás baví (2005, s Jiřinou Markovou), Divadlo nás baví (2008) a Balet nás baví (2010). Je spoluautorkou učebnice češtiny pro cizince (Czech for You). V knize Poklad na ostrově (2013) adaptovala pro nové generace čtenářů světoznámý román R. L. Stevensona.

Jiří Votruba (1946) vystudoval Fakultu architektury ČVUT a jako malíř, ilustrátor a grafik vystavuje samostatně či v rámci kolektivních projektů. Vytvořil plakáty k různým festivalům doma i v zahraničí (EXPO v Aichi 2005). Jeho příklon k pop-artu se projevuje mj. v uměleckonaučných encyklopediích Opera nás baví, Divadlo nás baví a Balet nás baví (Zlatá stuha 2010) nebo v pragensiích pro mládež – ilustroval mj. básnickou sbírku Ondřeje Hníka Malý pražský chodec (2013). Doprovodil i pohádky Zdeňka Svěráka Pan Buřtík a pan Špejlička (2010).

Návrat zpět

Ilustroval Juraj Horváth
Praha, Albatros 2014, 80 stran
ISBN 978-80-00-01344-6
věk 9+
Zobrazit náhled knížky

VRATISLAV MAŇÁK

MUŽ Z HODIN
ANEB PROČ SE NA PODZIM MĚNÍ ČAS

Autorská pohádka zasazená do atmosféry c. a k. mocnářství a tehdejší víry v technický pokrok poeticky zdůvodňuje každoroční přechod na (pod)zimní čas. Ve městě Makovíně jednoho podvečera vystoupí z rychlíku mírně potrhlý vynálezce Leoš Šína s chotí Ludovikou a dcerou Lenkou, neboť se mu zde rýsuje možnost udat velkolepou novinku: skládací cestovní lůžko ve formě kufru. Osmiletá dívka je však ještě v nádražní hale vystavena prapodivnému setkání s mužem zastupujícím ručičku na hodinovém ciferníku a postupně přichází na kloub podlostem způsobeným pletichami místních potentátů. Napínavé okolnosti oné říjnové noci vedou k rozuzlení hodinářského dobrodružství, v němž nadějný autor navázal na světovou pohádkovou tradici bitev o uchování náležitého plynutí času. Zaujatý čtenář bez ohledu na věk v knize ocení čapkovské vršení synonym i četné jinotaje. Také obrazová výprava Juraje Horvátha vytváří dokonalý předpoklad k tomu, aby si tento výlet do časoprostoru La Belle Époque publikum podmanil.

Vratislav Maňák (1988) vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK, kde v současné době také přednáší. Pracuje v České televizi. Za povídkový debut Šaty z igelitu získal v roce 2012 Cenu Jiřího Ortena. Věnuje se rovněž tvorbě pro děti: vedle Muže z hodin vytvořil dvojici seriálů pro pohádkový pořad Českého rozhlasu Hajaja.

Juraj Horváth (1974) absolvoval ateliér ilustrace a grafi ky na VŠUP, který vede od roku 2003. Věnuje se kresbě, grafice, grafickému designu, ilustraci a se svou ženou Terezou Horváthovou vydává knihy pro děti a mládež v nakladatelství Baobab. Ilustroval či graficky upravil desítky knih, je několikanásobným držitelem ocenění Nejkrásnější česká kniha. Za dřevořezy k souboru indiánských Příběhů z parní lázně v adaptacích Herberta T. Schwarze získal na Lipském knižním veletrhu cenu Nejkrásnější kniha světa 2001.

Návrat zpět