VÝBĚR ZE SOUČASNÉ ČESKÉ LITERATURY PRO DĚTI A MLÁDEŽ 2015/2016

Ilustrovala Petra Josefína Stibitzová
Praha, Meander 2016, 36 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-87596-65-4
věk 8+

VRATISLAV BRABENEC

PAJASAN

Cizokrajné slovo „pajasan“ odkazuje v ústech zasvěcenců na parkový strom z východní Asie, který hbitě roste a leccos vydrží. Pod tímto souborným názvem se Vratislav Brabenec vrací k vyprávění, jež bychom mohli označit jako „rozhlásky“ – bytostný žánr Jana Skácela. Drobničky založené na schopnosti najít třpytný okamžik ve všedním dni či ve vzpomínce na dětství se dovedou i kriticky vyjádřit k současnému nebo minulému dění. Autor v nich navazuje na předchozí sbírku Všude je střed světa, nad níž vedle přemýšlivých dětí roztáli i vnímaví dospělí. Z textů čiší obdiv k zázrakům života i přírody a na rozdíl od jeho veršů, směřujících k lakonické věcnosti a sebeironii, je tu projev tvůrce útěšně rozverný. Vrací nám totiž víru, že má cenu se kolem sebe pozorně dívat – jak činí také výtvarnice P. J. Stibitzová, když příběhy převádí do komiksového formátu.

Vratislav Brabenec (1943), vystudovaný zahradník a nedostudovaný evangelický bohoslovec, se stal členem rockové skupiny The Plastic People of the Universe v roce 1973 a hrál v ní s přestávkami až do roku 2015. V dubnu 1976 byl zatčen a na základě vykonstruovaných obvinění odsouzen k nepodmíněnému trestu. Po návratu z vězení podepsal Chartu 77. Roku 1982 byl donucen emigrovat a působil v Kanadě jako zahradní architekt. V roce 1997 přesídlil natrvalo zpět do vlasti. Básnické texty uveřejňoval za tzv. normalizace v samizdatových sbornících (později představil výbor Sebedudy, 2010). Oficiálně postupně vyšly jeho básnické knihy Vůl Hvězda Ranní (1998), Karlín přístav (1999) a Denver (2013). Mladším čtenářům věnoval povídky Všude je střed světa (2005).

Petra Josefína Stibitzová (1988) absolvovala ateliér ilustrace a grafiky na pražské VŠUP. Ilustrovala např. Kočky a jiné příběhy o strachu (2015) Milady Mašinové a v roce 2016 ztvárnila další pokračování jejího komiksu Mor (2016). Mimoto ilustruje publikace a pracovní sešity pro nakladatelství Cesta domů, vytváří plakáty a doprovodné materiály pro festivalové či charitativní akce.

Návrat zpět

Ilustrovala Andrea Tachezy
Praha, Běžíliška 2016, nestránkované leporelo
s deskami v pevné vazbě
ISBN 978-80-906112-8-3
věk 4+

PETR BORKOVEC

O ČEM SNÍ

Poetické leporelo uložené do pevných desek prozrazuje už na rubové straně přebalu, že pohled Petra Borkovce a Andrey Tachezy na ty, kdo spřádají sny, bude oboustranně téměř konceptuální a fantazií rozhodně nešetří. Vstupní verše barevně vyznačují jednotlivé aktéry a tak trochu popostrčí malé i velké k tomu, co mají uvnitř očekávat. Z hlediska námořníka a zahradníka, přes slona, mouchu a rohlík až po babičku a švadlenku se tu v různých uskupeních veršů i básní v próze vyjevují touhy, představy a další polohy zasnění: „Moucha sní o zácloně v teplém pokoji,/ o škvíře pod poklopem na moučník,/ o místě, kam si prostě nedosáhneš.“ A podobně se dá objevovat, co ze slov básníka se přeneslo do koláží, které skrývají další rovinu osvobozujícího prožitku za zavřenými víčky, dokonce s přispěním špetky surreálna.

Petr Borkovec (1970) studoval bohemistiku na FF UK, působil jako redaktor Literárních novin, revue Souvislosti a překladatel z ruštiny. Za ranou básnickou sbírku Ochoz (1994) získal Cenu Jiřího Ortena. Jako přírodní a křesťansky orientovaný lyrik (Mezi oknem, stolem a postelí, Polní práce, Needle-book) pozoruje míjení a míhání našich všedních existencí. S nakladatelstvím a kavárnou Fra organizuje autorská čtení. Nejmenší čtenáře poprvé oslovil veršovaným leporelem Všechno je to na zahradě (2012).

Andrea Tachezy (1966) absolvovala ateliér animovaného filmu na pražské VŠUP. Ilustrace v knihách pro nejmladší děti vytváří kombinovanou technikou kresby, akvarelu a koláže, jak je patrné např. z knih Zuzany Kovaříkové Za zvířátky do lesa (2012) a Za zvířátky k vodě (2013). Příležitostně vytváří textilní hračky a kalendáře. Její trojrozměrné leporelo Ferdinande! (2013) s verši Robina Krále získalo Zlatou stuhu a bylo zapsáno na Honour list IBBY, další Zlatou stuhu získaly její ilustrace k pohádce Ivana Binara Bořivoj a blecha Fló (2014).

Návrat zpět

Ilustroval Nikkarin
Praha, Albatros 2015, 248 stran
+ 8 nečíslovaných stran obrazové přílohy
ISBN 978-80-00-04145-2
věk 12+

IVONA BŘEZINOVÁ

NAUSIKA, DÍVKA Z KNOSSU

Zřejmě v reakci na odezvu, s jakou se mezi mládeží setkal románový cyklus Hunger Games Suzanne Collinsové, se Ivona Březinová rozhodla plasticky přiblížit všední tvář civilizace, jež dospívající kdysi vystavovala neméně drsným zkouškám. A to katastrofa zatím ani nebyla v dosahu. Zručná autorka vpřádá mezi antické mýty zasazené na ostrov Kréta v časech jeho minojské slávy drama dívky Nausiky, kterou matka Kalliope odložila a raději předstírala smrt novorozené dcerky, aby zabránila tomu, že ji dítě odeberou kněžky pěstující krvavý býčí kult k poctě boha moří Poseidona. Podobenství o tom, zda se v aréně starořeckého polyteismu dalo protivit úradku bohů a čelit jim svobodnou vůlí jedince, vyniká přístupným, a přece vznešeným jazykem. Ambiciózní prozaický tvar umocňují Nikkarinovy ilustrace připomínající tarotové karty, popřípadě secesně tónované obrazy ze života kultury, která možná byla onou Atlantidou.

Ivona Březinová (1964) absolvovala bohemistiku na PedF UJEP v Ústí nad Labem, kde také přednášela. V letech 2008–2011 vedla katedru tvůrčího psaní (a autorskou skupinu Hlava nehlava) na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Vytvořila přes 60 knih pro děti a mládež: její záběr sahá od autorských pohádek typu Žofinka ofinka (2006) či Natálčin andulák (2012) až k prózám žánru fantasy. Četná ocenění kritické i čtenářské obce si vydobyla sociálně motivovanými díly, v nichž sleduje témata znevýhodněných menšin (Začarovaná třída, 2002; Zlatá stuha a nominace na Magnesii Literu 2002, zápis na Čestnou listinu IBBY 2004), dívek s mentální anorexií (trilogie Holky na vodítku, 2002–2003), nevyléčitelné nemoci (Lentilka pro dědu Edu, 2006) nebo života s tělesným handicapem (Kluk a pes, 2010). Její knihy vycházejí i v dalších slovanských jazycích.

Nikkarin (1987), vl. jm. Michal Menšík, je ve výtvarné oblasti samoukem. Uplatňuje se jako kreslíř a scenárista komiksů, nejnověji i jako žádaný ilustrátor knih a časopisů pro děti a mládež. Soustavně spolupracuje s čtvrtletníkem Raketa. Ilustroval román Dračí polévka (2011) Aleny Ježkové, povídkovou antologii Závrať (2013) či cestopis 3333 km k Jakubovi Petry Braunové (2014). Podílel se též na albu Ještě jsme ve válce (2011), jehož příběhy zobrazují autentické osudy obětí nacistického a komunistického režimu v někdejším Československu. Jeho komiksovému cyklu předcházela alba 130: Odysea (2009) a 130: Hodní, zlí a oškliví (2010)..

Návrat zpět

Ilustroval Tomáš Kučerovský
Praha, Albatros a Pasparta 2016, 208 stran
ISBN 978-80-00-04322-7 (Albatros)
ISBN 978-80-88163-24-4 (Pasparta)
věk 10+

IVONA BŘEZINOVÁ

ŘVI POTICHU, BRÁCHO

Pro nakladatelství specializující se na literaturu o poruchách autistického spektra napsala renomovaná autorka prózu o neúplné rodině s dospívajícími dvojčaty. Věrohodně líčí každodenní obtížný kolotoč s Jeremiášem, který přišel na svět s těžší formou autismu, a přesto – nebo právě proto – vyrůstá v láskyplném prostředí, o něž dbají matka i sestra. Ačkoli je pro mnohé svět „Jeremyho“ nepochopitelný, má svá pravidla, a ta nelze porušovat: chlapec si třeba vybírá pouze jídlo kulatého tvaru. Vztahy Pamely, hlavní hrdinky sociálně motivovaného románu, tak nebývají pokaždé bez mráčku, protože širší okolí si do značné míry neuvědomuje, nakolik je soužití s bratrem těžké. Právě zde ponechává Ivona Březinová na čtenáři, aby si utvořil názor sám, a naznačuje mu, s jakou škálou zvladatelných poruch se může při inkluzi ve školách setkat.

Ivona Březinová (1964) absolvovala bohemistiku na PedF UJEP v Ústí nad Labem, kde také přednášela. V letech 2008–2011 vedla katedru tvůrčího psaní (a autorskou skupinu Hlava nehlava) na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Vytvořila přes 60 knih pro děti a mládež: její záběr sahá od autorských pohádek typu Žofinka ofinka (2006) či Natálčin andulák (2012) až k prózám žánru fantasy. Četná ocenění kritické i čtenářské obce si vydobyla sociálně motivovanými díly, v nichž sleduje témata znevýhodněných menšin (Začarovaná třída, 2002; Zlatá stuha a nominace na Magnesii Literu 2002, zápis na Čestnou listinu IBBY 2004), dívek s mentální anorexií (trilogie Holky na vodítku, 2002–2003), nevyléčitelné nemoci (Lentilka pro dědu Edu, 2006) nebo života s tělesným handicapem (Kluk a pes, 2010). Její knihy vycházejí i v dalších slovanských jazycích.

Tomáš Kučerovský (1974) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně. Pracoval jako hlavní grafik herní společnosti Altar Interactive, navrhuje obaly CD či plakáty pro brněnské HaDivadlo. V roce 2001 spoluzaložil komiksový sborník Aargh! (dodnes působí jako editor). Komiksy otiskoval v časopisech Tamto, Reflex, Crew, v Deníku zveřejňoval stripovou sérii Fantomas. V antologii Inseminátor otiskl příběh Vzlety a pády (libreto Tomáš Prokůpek). Obdržel cenu Muriel za rok 2008 (Nejlepší ptačí příběh: Ptačí perspektiva), cenu za kulturu výtvarného projevu na Mezinárodním festivalu komiksu 2002 v Lodži a Encouragement Award na Euroconu 2005 v Glasgowě. Prosazuje se i v Polsku, Makedonii, Itálii, Japonsku a Singapuru.

Návrat zpět

Oba svazky ilustroval autor
Havlíčkův Brod, Petrkov 2016,
48 nečíslovaných stran + vložená hra
ISBN 978-80-87595-53-4

Havlíčkův Brod, Petrkov 2016,
48 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-87595-54-1
věk 6+

PAVEL ČECH

DOBRODRUŽSTVÍ RYCHLÉ VEVERKY 3, 4

Další dva přírůstky do komiksového cyklu formátu A4 navazují na sešity Velký závod a Poklad i formou užitého vyprávění. Oceňovaný scenárista a kreslíř Pavel Čech ve třetím dílu Bludiště vytváří povětšinou hádanky, přesmyčky a podobné rébusy, kdežto příběh sám je jednoduchý, neboť předložené chytré hrátky slouží k pobavení nemocného syna a připomínají, že táta byl v jeho věku neméně zvídavý. Čtvrtý sešit Přání působí epicky mnohem barvitěji a titulní hrdina v něm prožívá řadu dobrodružství, překvapivě i v řidičské kabině trolejbusu. Konečně se setká s Ernestinou Borůvkovou – kde jinde než v divočině, přičemž nemalou roli sehraje skautská krabička poslední záchrany. Svoboda a cit pro harmonii v přírodě koneckonců tvoří opory celé série o indiánu Veverkovi.

Pavel Čech (1968) je výtvarník-autodidakt a od roku 2004 působí ve svobodném povolání. Úspěch pohádky O čertovi (2002) ho podnítil k vytvoření více než patnácti autorských knih a komiksů pro děti a mládež, mj. příběhů O zahradě (2005), O klíči (2007), Tajemství ostrova za prkennou ohradou (2009) nebo pásma Dědečkové (cena Muriel za nejlepší kresbu 2011). Poetickými ilustracemi doprovodil básnické sbírky Radka Malého Listonoš vítr (2009) a Moře slané vody (2014). Za komiks Velké dobrodružství Pepíka Střechy o síle přátelství a chlapecké fantazie získal Magnesii Literu 2013 v kategorii knih pro děti a mládež. Velkou knižní záhadou (2014) se poklonil četbě z klukovských let. Předchozí dva sešity Dobrodružství Rychlé Veverky (oba 2013) získaly Zlatou stuhu za komiks.

Návrat zpět

Ilustroval Jiří Bouda
Praha, Novela bohemica 2015, 132 stran
ISBN 978-80-87683-51-4
věk 8+

ROBERT DROZDA

POHÁDKOVÉ PRÁZDNINY U PŘEDNOSTY DRAHORÁDA

Pan Otakar Drahorád šéfující rychlíkové stanici Záhořice repasoval vyřazený vagon ve stylu salonního vozu Františka Ferdinanda, aby v něm mohl vnoučatům o prázdninách vyprávět třetí sadu historek určených všem milovníkům vláčků. Drážní arabesky z časů páry, telegrafu a ručních výhybek se v podání dědečka s přirozenou autoritou blíží atmosféře večerníčkových pohádek Pavla Naumana s mašinkovým kouzelníkem Zababou. Na digitalizovaných nádražích už sice živého železničáře pohříchu málem nenajdeme, zato v tunelech lze ještě narazit na přízrak, o duchu sounáležitosti nemluvě. Trilogie Roberta Drozdy potvrzuje, jak autorské pohádce prospívá profesní vášeň pro zanikající tradici, a z posledních ilustrací malíře Jiřího Boudy sálá víra, že správný chlap má konat srdcem. Nemíříme na slepou kolej právě proto, že už svou práci nepovažujeme za poslání?

Robert Drozda (1949) působil jako vrchní inspektor Českých drah pro vyšetřování mimořádných událostí a věnoval se též prevenci nehod v železniční dopravě, mj. při práci s dětmi. Celoživotní praktické zkušenosti zachytil v knize Železničářský pitaval (2002). V práci O duši plaských hodin (2006) shrnul historii hodinového stroje v cisterciáckém klášteře v Plasích. Malé i velké příznivce starých časů na dráze oslovil ve volné trilogii započaté svazky Pohádky pana přednosty (2012) a Pohádky přednosty Drahoráda (2013).

Jiří Bouda (1934–2015), syn akademického malíře Cyrila Boudy, absolvoval pražskou VŠUP v ateliéru Karla Svolinského a patřil k předním grafikům civilistní orientace. Dění na železnici, jíž zasvětil valnou část tvorby, důvěrně poznal při práci signalisty v dnes už zrušené stanici Praha- -Bubeneč. Od roku 1968 bojoval o záchranu technických památek. S man želkou restauroval Langweilův model Prahy vystavený v Muzeu hlavního města Prahy a v cyklu vedut zdokumentoval podobu barbarsky strženého nádraží Praha-Těšnov. Proslul jako rytec poštovních známek a tvůrce ex libris. Ilustrace k třetímu svazku Drozdových pohádek byly jeho poslední prací.

Návrat zpět

Ilustrovala Eva Chupíková
Praha, Portál 2016, 96 stran
ISBN 978-80-262-1002-3
věk 8+

ALŽBĚTA DVOŘÁKOVÁ

HERKULES A STRAŠIDLA

Cesta z města znamená pro pražského kocoura Herkula, perského škarohlída srovnatelného s protivnými kočičáky z televizních reklam, propad na společenském žebříčku. Na zanedbaném venkovském statku, kam se jeho lidská panička přestěhovala za partnerem, už tento snob nejenže není středem pozornosti, ale navíc ho čeká jedno nadělení za druhým. Obtížně se sžívá jak s pánským přírůstkem do smečky, jenž pracuje z domu, tak s micinkou, která coby protřelá světoběžnice obývá vnitřek vysloužilého auta. A ke všemu tu někdo straší a na zdech se objevují výhrůžné veršíky! Příjemné překvapení v oboru prózy pro mladší školáky, postavené na energickém rukopisu ovládajícím talent šetřit slovy, vynalézavě spájí říši lidí s myšlením zvířat – a vyprávěcí čas minulý s akcí v čase přítomném, aby se fantomům přišlo na kloub. Ohrožují prokletý dům vážně zvířecí duchové, nebo tu husto vytváří člověk?

Alžběta Dvořáková (1971), absolventka bohemistiky na FF UK, působí jako překladatelka, redaktorka a lektorka češtiny pro cizince. Ve spolupráci s Viktorií Bartoníčkovou publikovala knihu Cesta z mlčení (2009), která líčí mnohaletý zápas mladé ženy o znovuovládnutí řeči po mozkové příhodě. V knížce prvního čtení Nanukova dobrodružství (2013) seznámila děti s malamutím štěnětem Nanukem a popsala jeho nenadálou pouť za polární kruh.

Eva Chupíková (1974), původem ze slovenského Ružomberka, vystudovala filozofii a anglickou filologii na FF UP Olomouc. Zaměřuje se na knižní ilustraci a grafiku, zpracovala několik designových řad školních kufříků a desek na výkresy. Její něžný rukopis poetizující kouzla přírody našel uplatnění v knihách Daniely Krolupperové Zákeřné keře (2010), Rybí sliby (2011) a Mizící hmyzíci (2013) a dále v knihách Zuzany Štelbaské Zornička (2015) a Filipko (2016). V edici průvodců S pastelkami po… postupně přibližuje naše hrady, zámky a kláštery. Hravost využívá i v autorských knihách Můj prázdninový deník (2011) nebo Královské karty Karla IV. (2016).

Návrat zpět

Ilustrovala Markéta Vydrová
Praha, Albatros 2015, 148 stran
ISBN 978-80-00-04078-3
věk 9+

MICHAELA FIŠAROVÁ

NÁŠ DVŮR MÁ TAJEMSTVÍ

Titul novely bezesporu dětského čtenáře přiláká – a stejně tak zápletka, protože touha mít domácí zvířátko a starat se o něj odedávna testuje pečovatelské instinkty. Autorka pozvolna odkrývá tajemství, na které Ondra s Johankou narazí na dvorku jednoho domu na pražské periferii. Úkryt svede dohromady trojici přátel, která se zprvu zaměřovala na pomoc tomu nejslabšímu. Vlídná ponaučení i autentické dialogy vyvracejí mylné představy každého z aktérů, a tak Ondra po napínavém dobrodružství už zcela jinak vnímá svého bratránka, s nímž se kvůli nemoci v rodině jenom velice nerad dělil o nedotknutelný pokoj. A právě o sdílení radostí a strastí v příbuzenských i kamarádských vztazích vypovídá autorčina próza přirozeně, nenásilně, ba s obdivuhodným citem.

Michaela Fišarová (1971) vystudovala PedF UK, absolvovala roční stáž na pražské DAMU a studium angličtiny na Stoke-on-Trent College. Učí na základní škole a hraje v nově vzniklém pražském divadle Troníček. Za prvotinu Nikolina cesta (2012) byla oceněna Zlatou stuhou 2013. V současné české literatuře pro mládež reprezentují její knihy málo obsazený žánr sociální prózy. S ilustrátorkou Anetou Žabkovou připravila pro budoucí školáky dvojici knížek A–Ž půjdeš do školy: Pro kluky, co se neztratí a A–Ž půjdeš do školy: Pro holky, co se neztratí (obě 2016).

Markéta Vydrová (1968), plodná výtvarnice ve svobodném povolání, ilustruje poslední dobou knihy z produkce nakladatelství Triton, Albatros a Grada. Její kresby zpravidla doprovázejí tvorbu pro menší děti (autorské pohádky Kočkopes Kvído, Modrý Poťouch či Strašibraši aneb Tajemství věže v Kamsehrabech Miloše Kratochvíla), popřípadě uměleckonaučnou literaturu (Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě Daniely Krolupperové, 2010).

Návrat zpět

Ilustrovala autorka
Praha, Práh 2015, 192 stran
ISBN 978-80-7252-599-7
věk 10+

RENÁTA FUČÍKOVÁ

PRAHA V SRDCI

Osobitou poklonu rodné Praze pojala výtvarnice známá zevrubnými pohledy na památné chvíle našich dějin formou koláže „189 příběhů města a lidí“. V očíslovaných vstupech podpořených mapkami na předsádkách se prolínají kronikářské záznamy s komiksovými stripy, zprávy z tisku glosující nejpohnutější okamžiky s anekdotami, poselství duchovních autorit s morytáty typickými pro dnes tak žádaný žánr urbánní legendy. Časoprostor Matky měst nahlédnutý z více než dvousetleté perspektivy pulzuje v představách Renáty Fučíkové jako stále živý organismus příběhů, ačkoli použitá rytecká technika si vystačila s tóny šedé a obešla se bez chronologického setřídění položek. Je na čtenáři, aby si mozaiku složil sám. Bude postupovat namátkou, anebo v soustředných kružnicích od kmenových středověkých čtvrtí až k vískám, jež postupně spolykala Velká Praha. Tragické se cestou smísí s úsměvným, pravdivé s bajkami a dokument s kolektivní pamětí opěvující genius loci, který s nejrůznějšími emocemi Pražané dennodenně dotvářejí.

Renáta Fučíková (1964) absolvovala pražskou VŠUP a zabývá se knižní ilustrací. Výtvarně mj. doprovodila Andersenovy Pohádky (1995) či soubor Staré pověsti české a moravské (2005) a Příběhy českých knížat a králů (2007) Aleny Ježkové, s níž spolupracovala i na portrétu Karel IV. (Zlatá stuha 2005, vlastní verze téže látky 2016). Odkaz „největších Čechů“ poté sama shrnula v autorských knihách Tomáš Garrigue Masaryk (2006), Jan Amos Komenský (2008) a Antonín Dvořák (2012) a dále nyní soustavně cílí na pozoruhodné epochy české politiky a kultury (např. Ludmila, Václav a Boleslav, 2013; Hus a Chelčický, 2014). Za výtvarný doprovod k Vyprávěním ze Starého zákona (1998, 1. cena na Bienále ilustrace v Teheránu 1999) byla zapsána na Čestnou listinu IBBY. Její vrcholné dílo, encyklopedie Historie Evropy – Obrazové putování (2011, s Danielou Krolupperovou), obdrželo Zlatou stuhu 2012.

Návrat zpět

Ilustrovala Barbora Kyšková
Praha, Albatros 2016, 160 stran
ISBN 978-80-00-04139-7
věk 9+

SVATOPLUK HRNČÍŘ

KARAVANA BRATRANCŮ

Bratranci Kuba a Vráťa – „jeden hrr a druhý prr“ – vyslyšeli volání rodu Tesárků a jedou na bicyklech do obce Prosíčko v turnovském Maloskalsku, kde se vždycky o anenské pouti pořádá sraz jejich obří dynastie. Ukradené kolo, které vezlo vzácnou rodinnou relikvii, a setkání s karavanou kočovníků však záhy zvrátí předpoklad, že přesun proběhne hladce, a dá hochům pocítit nevyzpytatelnost. Naštěstí Tesárek všude bratrance má, na příjmení nehleďme. Posmrtně vydaná próza velkého znalce klukovské duše s přídechem melancholie připomíná časy, kdy se s živými kamarády a moudrými dědečky po ruce objevoval nevylidněný venkov, ukazující svět kolem nás v prázdninové kráse. Ty doby už asi odpluly po Jizeře kamsi do oceánu, ale chlapci i chlapi je v hloubi duše touží prožít i dnes.

Svatopluk Hrnčíř (1926–2014) vystudoval Státní knihovnickou školu v Praze a působil jako redaktor časopisů pro děti a mládež. Jako zakladatel Ohníčku, hybatel Pionýra a spolupracovník Junáka, Sluníčka, Mateřídoušky či Čtyřlístku se zasloužil o kultivaci komiksu – adaptoval mj. Poeovy a Doyleovy detektivky, tarzanovky E. R. Burroughse, vytvořil libreta k cyklům Příhody pana Semtamťuka (1969–2004, knižně 2006) a Cour a Courek (knižně 1983, obojí s Adolfem Bornem). V prózách ovlivněných foglarovskou poetikou (trilogie Uctívači ginga, vydaná až v letech 1999–2005) vycházel z modelu letního dobrodružství, např. v knihách Případ skončil v pátek (1959, zfilmováno), Ostrov uprostřed města (1963) či Lovci z Ohňové hory (1998).

Barbora Kyšková (1954), absolventka AVU, se věnuje volné tvorbě, restaurátorství a výrobě kulis. V knižní ilustraci pro děti se zaměřuje na fantastiku, jak prokazuje v doprovodu k Hodinovému strojku (č. 2006) Philipa Pullmana, ke Kronice Prydainu (č. 2004) Lloyda Alexandra nebo k novému českému vydání (2007) pohádky Astrid Lindgrenové Ronja, dcera loupežníka. Tajuplné výtvarné polohy osvědčila v knihách Daniely Krolupperové Společenstvo klíčníků (2012), O’Bluda (2013) a Zločin na Starém Městě pražském (2014).

Návrat zpět

Ilustrovala Lucie Dvořáková
Praha, Knižní klub 2015, 80 stran
ISBN 978-80-242-5156-1
věk 6+

JIŘÍ KAHOUN

JEŽIBABA NA KOLOBĚŽCE

V nitru Kodského polesí poblíž bájného Tetína, v revíru jako stvořeném pro pohádkové neplechy ryze domácího provedení, stojí stranou od lidí stavení s rybníčkem, kde hospodaří bubáci, hastrman a další nekrvežíznivá strašidla. S figurkami od Josefa Lady si nezadají už proto, že ježibaba Křížalka, jež v umění čarodějném cvičí bubáčka Mezulánka, ustavičně naráží na schválnosti vodníka Vošploucha. Sousedské škorpení má za následek zvýšený výskyt ucháčů či cabrdupů, které je třeba postavit do latě. Pásmo příběhů o večerníčkové délce vyznává víru, že veškerá alotria se stejně jako v pohádkách Václava Čtvrtka co nevidět napraví. A co víc, různice rozparáděných postaviček znějí příjemně expresivně v místech, kde Jiří Kahoun dětem i jejich rodičům ukazuje, že mateřština není k zahození ani tehdy, strašíme-li věrohodně – v obecné češtině opepřené germanismy.

Jiří Kahoun (1942), původním povoláním umělecký kovář a kameník, se řadí k nejzkušenějším tvůrcům próz pro nejmladší školáky, které těšil i v časopise Sluníčko. Zaujal už debutem Pískací kornoutek (1984, zfilmováno). Podle jeho námětů byly natočeny seriály Příhody včelích medvídků, Včelí medvídci od jara do zimy, Jak se mají včelí medvídci? (knižně 1992, 2005 a 2009; výtvarník Ivo Houf) či Toronto Tom, kocour z Ameriky (knižně 1993, ilustrace Jitka Walterová). Jeho pozdější tvorba se vyznačuje okouzlením dopravou (O mašinkách, 2007; O létajících strojích, 2013) a návratem k jistotám pohádky (Co se zdá medvědům, 2015). V roce 2013 obdržel Zlatou stuhu za celoživotní přínos literatuře pro děti a mládež.

Lucie Dvořáková (1959), absolventka ateliéru filmové a televizní grafiky na VŠUP, patří k našim nejžádanějším ilustrátorkám. Dvojnásobná držitelka Zlaté stuhy doprovodila snovými kreacemi mj. díla Eduarda Petišky, Jiřího Žáčka, nověji i Miloše Kratochvíla nebo Petra Stančíka. Věnuje se také animované tvorbě (Vážně nevážně, Slepice) a výpravě televizních pořadů pro děti (pohádková říše Fanfárie na kanálu ČT D:). Za návrh cyklu ilustrací ke Středověkým pohádkám Martiny Drijverové obdržela čestné uznání kolegia Namibook Island Illustration Concours 2013.

Návrat zpět

Ilustrovala Renáta Fučíková
Praha, Meander a Vyšehrad 2016, 168 stran
ISBN 978-80-87596-66-1 (Meander)
ISBN 978-80-7429-623-9 (Vyšehrad)
věk 10+

FRANTIŠEK KALENDA

PES, KOCOUR A SIROTEK

Moravou dvanáctého století prchá podkoní Martin, nalezenec z johanitské komendy pronásledovaný bůhvíproč dvěma hrdlořezy z Levanty. Provázejí ho zběhlá dcera zlotřilého vladyky a potulný rytíř, jenž toho napáchal víc, než naznačují jeho jizvy a obvázaná ruka. Nesourodá trojice putující „skoro až na konec světa“, jak slibuje podtitul knihy talentovaného prozaika, zažije veřejnou popravu v Olomouci, upírské intermezzo v Bílých Karpatech a plavbu po Dunaji do Konstantinopole, centra Byzantské říše, k němuž se upírají naděje křesťanstva. Tam se též vyjasní důvod honičky, v níž není nouze o fantasy prvky, zvraty a zejména o ukázky dobového myšlení. Středověk nebyl temný – jen ho tak chceme vidět. Navzdory nedostatku jídla či pohlazení v něm tehdejší mladí touží zjistit, co jsou zač a zda ve světě obstojí, někdy věří předsudkům, jindy zas v lásku bližních. Jejich hledání komentuje vypravěč, jímž není nikdo jiný než Martinův pes hovořící s hochem lidskou řečí, což prospívá zápletce i obecenstvu.

František Kalenda (1990) absolvoval obor antropologie na FHS UK, kde nyní pokračuje jako doktorand. Rozsáhlé jazykové znalosti a zahraniční stáže ho podnítily ke komentářům dění v Latinské Americe pro internetový Deník Referendum. Literárně se profiluje jako autor próz situovaných do období vrcholného středověku a kladoucích důraz na mentalitu údajně „temného věku“. Debutoval románem Despota (2011) o intrikaření v Byzantské říši čtrnáctého století, za historickou detektivku Ordál (2012) z časů tatarských nájezdů do východní Evropy byl nominován na Cenu Jiřího Ortena. První svazek karolinské trilogie Vraždy ve znamení hvězdy (2016) se odehrává v Praze roku 1349. Dětským čtenářům se představuje poprvé.

Renáta Fučíková (1964) absolvovala pražskou VŠUP a zabývá se knižní ilustrací. Výtvarně mj. doprovodila Andersenovy Pohádky (1995) či soubor Staré pověsti české a moravské (2005) a Příběhy českých knížat a králů (2007) Aleny Ježkové, s níž spolupracovala i na portrétu Karel IV. (Zlatá stuha 2005, vlastní verze téže látky 2016). Odkaz „největších Čechů“ poté sama shrnula v autorských knihách Tomáš Garrigue Masaryk (2006), Jan Amos Komenský (2008) a Antonín Dvořák (2012) a dále nyní soustavně cílí na pozoruhodné epochy české politiky a kultury (např. Ludmila, Václav a Boleslav, 2013; Hus a Chelčický, 2014). Za výtvarný doprovod k Vyprávěním ze Starého zákona (1998, 1. cena na Bienále ilustrace v Teheránu 1999) byla zapsána na Čestnou listinu IBBY. Její vrcholné dílo, encyklopedie Historie Evropy – Obrazové putování (2011, s Danielou Krolupperovou), obdrželo Zlatou stuhu 2012.

Návrat zpět

Ilustroval Martin Krkošek
Praha, Mladá fronta 2016, 128 stran
ISBN 978-80-204-3768-6
věk 9+

DANIELA KALINOVÁ

PROČ CHTĚL PTAKOPYSK DO SOLOPISK
ANEB VYBRANÁ SLOVA PRO VYBÍRAVÉ DĚTI

Bít, či nebýt? A nebudu bit? S vybranými neboli vyjmenovanými slovy bývá v naší mateřštině odjakživa potíž – musíme si je uložit do paměti a znalosti se poté s ohledem na všemožné odvozeniny ověřují v zapeklitých diktátech. Neméně vynalézavá kniha určená k jejich procvičování se snaží, aby se memorovací část české mluvnice v očích dětí polid - štila. S nástrahami „i“ a „y“ po záludně „obojetných“ souhláskách „b“ až „z“ – s přidanou stránkou s přejatými slovy na „f“, která také způsobují pravopisné nesnáze – se lze snáz vypořádat zásluhou rozmanitých povídek, básniček, komiksů, rébusů a rčení. Uživatelé se přitom dozvědí víc o sýčkovi nebo sýkorce, a budou-li mít syrový den, tak si natruc můžou udělat den sýrový, popřípadě se dozvědět, co se přihodilo Zbyňkovi, když si hrál v mobilu vybíjenou. S přispěním ilustrací se tak dá úlevně vyprsknout smíchy i nad větou, jež mučila školní generace bez rozdílu: „U jedné vily víly věnce vily a psi z vily na ně vyli.“

Daniela Kalinová (1972) vystudovala bohemistiku na FF UK a angličtinu na PedF UK. Oba předměty nyní vyučuje na pražském gymnáziu. V didakticky motivované prvotině na jazykové téma zúročila své pedagogické a rodičovské zkušenosti.

Martin Krkošek (1979) absolvoval studia v ateliéru ilustrace Jiřího Šalamouna a Juraje Horvátha, později i v ateliéru animovaného filmu Jiřího Barty na VŠUP. V roce 2007 absolvoval stáž v ateliéru grafiky u Jiřího Lindovského na AVU a v roce 2011 byl dobrovolníkem v tvůrčí laboratoři Stanica Žilina-Záriečie, s níž spolupracuje dodnes. Založil grafickou dílnu Uutěrky, kde spolu s ženou Pavlou vytváří sítotisky a malonákladové knižní publikace. Žije a pracuje v Lietavské Lúčce.


Návrat zpět

Ilustroval Jakub Plachý
Praha, Meta a Baobab 2016, 140 stran
ISBN 978-80-88171-06-5 (Meta)
ISBN 978-80-7515-030-1 (Baobab)
věk 12+

KOLEKTIV AUTORŮ

JINDE

Byla by škoda, kdyby se tento titul nedostal mezi širší veřejnost. Zprvu ho záslužně vydala Společnost pro příležitosti mladých migrantů Meta (v rámci projektu Diskriminace do školy nepatří!), nyní vychází v koedici s nakladatelstvím Baobab. Soubor povídek sedmi českých autorů s rozličnými zkušenostmi s migrací a emigrací představuje jak umělecký počin, tak diskusní platformu pro aktuální společenská témata. Zařazené prózy zasahují až do období druhé světové války – text Bez domova Chaima Cigana zaujme nezvyklým příběhem na téma holokaust. Jan Čumlivski vypráví o českých gastarbeiterech v Berlíně, osud syrské sekularizované rodiny pobývající ve Francii si vybrala Magdaléna Platzová, touhu dělat „suprburgra“ malého hendikepovaného bolivijského přivandrovalce v Argentině líčí příspěvek Markéty Pilátové. Pestrosti námětů odpovídá i výtvarné řešení zahrnující vedle průběžných kreseb ještě závěrečných osm variací Jakuba Plachého na přečtené povídky.

Kolektiv autorů ve složení: Chaim Cigan (vl. jm. Karol Sidon, 1942), Olga Černá (1964), Jan Čumlivski (1978), Edgar Dutka (1941), Markéta Pilátová (1973), Magdaléna Platzová (1972), Marek Šindelka (1984).

Jakub Plachý (1989) studuje pražskou VŠUP v ateliéru ilustrace a grafiky Juraje Horvátha. Vytváří komiksy (např. do Discover magazínu) a zabývá se knižní a plakátovou grafikou. Spoluorganizuje výtvarný festival Otevřená ulice v Horním Maršově a s Magdou Rútovou založil skupinu Bad Portraits, zaměřenou na pouliční portrétování spoluobčanů. Debutoval autorskou knížkou o vztahu lidstva k problematice močení (Velká kniha čůrání, 2013).


Návrat zpět

Ilustroval kolektiv
Praha, Baobab 2016,
soubor 12 nestránkovaných sešitků
ISBN 978-80-7515-038-7
věk 3+

KOLEKTIV AUTORŮ

12 UKOLÉBAVEK

Na tradici někdejších souborů s „pohádkovými lístečky“ a na komplet 12 malých hororů (2013) formálně navazuje tucet ukolébavek, jehož autorské zázemí je tentokrát mezinárodní. Francouz Blexbolex, jeden z kmenových autorů Baobabu, dokonce komplet v kartonové krabičce křehkým rozpočitadlem 1, 2, 3, 4, 5 uvádí. Další zařazené ukolébavky sice navazují na lidové texty, avšak rozvíjejí je i nezaměnitelným výtvarným rukopisem (Juraj Horváth, Chrudoš Valoušek ad.). Michaela Kukovičová obohatila nápaditými kolážemi báseň Ivana M. Jirouse, zaslanou spisovatelovým dcerkám z vězení za dob normalizace, a další autorky (Skálová, Neubert, Volfová apod.) přispívají průniky do kočičího či myšího světa, který je malým spáčům tak blízký.

Kolektiv autorů a ilustrátorů ve složení: Blexbolex (vl. jm. Bernard Granger, 1966), Juraj Horváth (1974), Iwona Chmielewská (1960), Ivan M. Jirous (1944–2011), Michaela Kukovičová (1968), Franziska Neubert (1977), Magdalena Rutová (1988); Tereza Říčanová (1974), Alžběta Skálová (1982), Dagmar Urbánková (1972), Eva Volfová (1979), Chrudoš Valoušek (1960), Alžběta Zemanová (1987).

Návrat zpět

Ilustrovala Renáta Fučíková
Praha, Albatros 2015, 128 stran
ISBN 978-80-00-04104-9
věk 8+

JOSEF KRČEK

PŘÍBĚHY DVANÁCTI MĚSÍCŮ

Pohádka O dvanácti měsíčkách, zapsaná Boženou Němcovou původně na Slovensku, posloužila autorovi a ilustrátorce jako rámec k vyprávění o folkloru, jenž se váže k jednotlivým měsícům roku. Každý z nich je uvozen mezinárodním názvem (a jeho etymologickým výkladem) a hned nato se výběrově charakterizují pohanské i křesťanské svátky, příslušné slavnosti a obyčeje, které k němu patří. Březen je tak například opředen pranostikami vážícími se k obdělávání půdy a stává se příležitostí pro pozapomenutou řehořskou koledu žáků a kantora, rozšířenou v západní Evropě. Květen je plně ve znamení májek a prvních lásek, ale dostane se i na vysvětlení původu novějšího svátku matek. Srpen, čas dožínkových slavností, bývá uctěn četnými svatbami – na jednu pravou „šumavskou“ se všemi náležitostmi zavítáme. Ve výbavě knihy, jejíž ilustrační složka se barevně proměňuje s ročními obdobími, došlo i na notové záznamy písní a recepty.

Josef Krček (1946) vystudoval hru na klarinet na Státní konzervatoři v Plzni, působil v mnoha orchestrech, jako učitel hudby a redaktor Supraphonu. Od roku 1969 byl členem tanečního souboru Chorea Bohemica, který založil jeho bratr Jaroslav, a od roku 1975 s ním také hraje v komorním tělese Musica Bohemica. Prosadil se jako skladatel filmové i rozhlasové hudby a věnuje se též muzikoterapii a interpretaci dobových skladeb (soubor Chairé). Český folklor dětem přiblížil v knihách Špalíček lidových písní (2008), Písničky pro nejmenší (2010) a Vánoce – Putování do Betléma (2011, s R. Fučíkovou).

Renáta Fučíková (1964) absolvovala pražskou VŠUP a zabývá se knižní ilustrací. Výtvarně mj. doprovodila Andersenovy Pohádky (1995) či soubor Staré pověsti české a moravské (2005) a Příběhy českých knížat a králů (2007) Aleny Ježkové, s níž spolupracovala i na portrétu Karel IV. (Zlatá stuha 2005, vlastní verze téže látky 2016). Odkaz „největších Čechů“ poté sama shrnula v autorských knihách Tomáš Garrigue Masaryk (2006), Jan Amos Komenský (2008) a Antonín Dvořák (2012) a dále nyní soustavně cílí na pozoruhodné epochy české politiky a kultury (např. Ludmila, Václav a Boleslav, 2013; Hus a Chelčický, 2014). Za výtvarný doprovod k Vyprávěním ze Starého zákona (1998, 1. cena na Bienále ilustrace v Teheránu 1999) byla zapsána na Čestnou listinu IBBY. Její vrcholné dílo, encyklopedie Historie Evropy – Obrazové putování (2011, s Danielou Krolupperovou), obdrželo Zlatou stuhu 2012.


Návrat zpět

Ilustrovala Tereza Ščerbová
Praha, Běžíliška 2016, 28 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-906112-7-6
věk 6+

ROBIN KRÁL

NA DLOUHOU TRAŤ

V sedmém sešitku řady Mikroliška, kapesní edice próziček a básniček vhodných pro četbu dětí v pohybu, vytvořil oceňovaný autor obdobu zdravovědného evergreenu Josefa Kožíška Polámal se mraveneček pro naši uřícenou dobu. Sportovkyně Šárka při návratu ze závodů nedávala na ulici pozor a po srážce s tramvají se téměř podruhé narodila. V nemocnici, doma i na opatrných výletech prožívá rekonvalescenci na hraně černého humoru, avšak ten podle Andrého Bretona odedávna léčí. Robin Král svolává dívčiny neposlušné končetiny pravidelným veršem střídavé délky s využitím situací, v nichž se komicky ozývá idiomatika češtiny („noha na volné noze“, „ruce to nemají v rukou“), aby její tělo vrátil zase do života. Povel „Kluci, pozor, červená!“ už dodávat nemusí – poradil si bez poučování.

Robin Král (1981) absolvoval estetiku na FF UK a scenáristiku na VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka, kde nyní působí jako pedagog. Zaměřuje se na poezii pro nejmenší. Svět dětských tužeb a fantazií zachytil v pásmech Šimon chce být krotitelem, Z Kroměříže do Paříže (obě 2011) a v netopýřím 3D leporelu Ferdinande! (2013, Zlatá stuha za ilustrace). Krom toho vytváří či překládá písňové texty: spolupracuje s Divadlem Spejbla a Hurvínka (hry Hurvínek mezi osly, Jak s Máničkou šili všichni čerti) a kapelou Toxique. Za poeticko-technický vzorkovník básnických forem Vynálezárium (2015) obdržel Magnesii Literu v kategorii knih pro děti a mládež.

Tereza Ščerbová (1982) studovala výtvarnou výchovu na FF Ostravské univerzity a ilustraci na VŠUP v ateliéru Juraje Horvátha. V rámci studia absolvovala stáž ve švýcarském Lucernu pod vedením Pierra Thomé. Spolupracuje mj. s časopisy Živel a Host, s nakladatelstvím Argo a výtvarnou školkou Malvína. Její zasněné ilustrace k próze Marky Míkové Škvíry (2014) získaly Zlatou stuhu v kategorii knih pro starší děti a mládež. Podobně povznesla i pohádkový text Lenky Brodecké Hledá se hvězda (2015), zapsaný letos do mezinárodního katalogu White Ravens.


Návrat zpět

Ilustrovala Lucie Dvořáková
Praha, Knižní klub 2016, 120 stran
ISBN 978-80-242-6289-6
věk 7+

HELENA LEHEČKOVÁ

ŽÁRLIVÝ RYTÍŘ A TICHÁ NEVĚSTA

Rytíř Otakar si ze severských výbojů přivezl nevěstu spanilou jako slunce zrcadlící se v letním jezeře – leč ouha! Švarný uchvatitel pokorné dívky nejenže neumí švédsky a nemíní to zkoušet, ale neučí novomanželku ani česky, protože byl odjakživa nemluva, prchlivec – a teď ještě žárlí na každého, kdo zamlklou hradní paní osloví. Když se k tomu přičte klubko škodolibých pekelníků, kteří by rádi ulovili Otakarovu dušičku a z jeho komunikační nezpůsobilosti mají přímo ďábelskou radost, není divu, že na hradě Žárlíři vládnou ukrutné poměry. Helena Lehečková, sama specialistka na jazyk a řeč i v jejich úskalích a poruchách, dochází v pohádkovém příběhu o neporozumění k pramálo idylickému konci. Její vášnivé jazykovědné poznámky jsou asi místy určeny čtenářům starším, avšak základní potíž je v éře vztahů napříč kulturami patrná i dnešním sedmiletým dětem: láska beze slov není možná, poněvadž srdce druhého se bez tohoto klíče neotevře.

Helena Lehečková (1952) vystudovala ugrofinistiku, anglistiku a bohemistiku na FF UK. Od roku 1986 vyučuje češtinu na Helsinské univerzitě a je autorkou několika učebnic češtiny pro Finy. Krom slavistiky se zabývá i neurolingvistikou a poruchami řeči. V literatuře pro děti a mládež se vedle překladů z finštiny (např. Medvídek Uto Eliny Karjalainenové či cyklus o nešikovném strašidýlku Hú z pera Hannu Mäkeläho) prosazuje vlastní tvorbou – knihy Čertice Trucajda (2003), K čertu! (2007) a Meluzína Severýna (2013) sázejí rovněž na pohádkové nadpřirozeno.

Lucie Dvořáková (1959), absolventka ateliéru filmové a televizní grafiky na VŠUP, patří k našim nejžádanějším ilustrátorkám. Dvojnásobná držitelka Zlaté stuhy doprovodila snovými kreacemi mj. díla Eduarda Petišky, Jiřího Žáčka, nověji i Miloše Kratochvíla nebo Petra Stančíka. Věnuje se také animované tvorbě (Vážně nevážně, Slepice) a výpravě televizních pořadů pro děti (pohádková říše Fanfárie na kanálu ČT D:). Za návrh cyklu ilustrací ke Středověkým pohádkám Martiny Drijverové obdržela čestné uznání kolegia Namibook Island Illustration Concours 2013.

Návrat zpět

Ilustroval Jan Hísek
Dalovice u Karlových Varů,
Vydavatelství ART 2016, 36 stran
ISBN 978-80-906384-1-9
věk 9+

VRATISLAV MAŇÁK

O NEBESÁŘI

Z autorské pohádky Vratislava Maňáka sálá bohatá imaginace andersenovského ražení, a přitom zůstává výrazově suverénním vyprávěním o putování za světlem, jež rozžíhá život i dobro v lidech. Horské údolí zaplaví kalná voda a zhasne toto životodárné světlo také v domě, kde přebývá Klárka se svou nemocnou matkou. Dívenka se symbolickým jménem se sama vydává na dlouhou cestu za Nebesářem, aby od něj získala hřejivý plamen, který by její maminku zachránil. Jenže chápavý vládce oblohy nevydá vzácnost tak snadno a klade žadatelce tři hvězdné otázky. Nadaný prozaik čtenářům bez rozdílu věku předkládá lyrizující podobenství o lásce, odvaze a netušených tajích, jež se skrývají mezi nebem a zemí a zrcadlí se ve snových mezzotintách Jana Híska.

Vratislav Maňák (1988) absolvoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK, kde v současné době také přednáší. Pracuje v České televizi. Za povídkový debut Šaty z igelitu získal roku 2012 Cenu Jiřího Ortena. Věnuje se rovněž tvorbě pro děti: v roce 2014 vydal pohádkovou féerii Muž z hodin aneb Proč se na podzim mění čas (2014, nominace na Magnesii Literu). Na základě jedné z jeho látek vytvořených pro večerní pořad Českého rozhlasu Hajaja vznikla cestovatelská groteska Expedice z pohlednice (2016).

Jan Hísek (1965), výrazný malíř a grafik své generace, studoval na VŠUP v ateliéru Milana Hegara a Jana Solpery. Jeho vyjádření dominuje technika mezzotinty, jíž vyzdobil i pohádkovou knihu Violy Fischerové Co vyprávěla Dlouhá chvíle (2005, 2016). Podobně subtilně ilustroval mnoha grafickými technikami desítky titulů, mj. Tolkienovu pohádku Kovář z Velké Lesné (1995), soubor islandských legend Mrtvému nože netřeba (2008) v uspořádání Jóna Árnasona, výbor z tvorby Vítězslava Nezvala Moře láska má (2010) či pohádku Šťastný princ Oscara Wildea (2014). Je vyhledávaným tvůrcem bibliofilií.

Návrat zpět

Ilustrovala Petra Josefína Stibitzová
Praha, Argo 2016, 152 stran
ISBN 978-80-257-1677-9
věk 15+

MILADA MAŠINOVÁ

KOČKY A JINÉ PŘÍBĚHY O STRACHU

Pětice povídek doplněná novelou o jednookém bijci koček vrhá do chřtánu děsu lidské trosky na prahu dospělosti, s nimiž se osud věru nemazlil. Prózy Milady Mašinové tudíž vyžadují čtenáře-vrstevníka – snad pouze dočasně – zjitřeného pocitem, že když svět není fér, je namístě se utápět v hlubinách bezvýchodna. Ale co když je to jen sebeklam? Jakkoli v knize pozorujeme sirotky z útulků či mladistvé těhotné, sourozence zemřelých nebo trosečnici plavící se s pomatencem, defilují před námi postavy fatálně neschopné citu, kterého se jim nikdy nedostalo, takže ho ani nikomu nepředají. Tragický chlad vykresluje začínající autorka přepjatými gesty, inspirovanými u dobových hororů Hoff manna, Poea či Maupassanta, a naladění v barvách „emo“ povzbuzují i tóny doprovodných ilustrací: čerň a paleta šedé, sem tam žíhnutá ledově zelenou. Nevábné skvrny na tváři předválečného zlatého věku se tu proplétají s dneškem natolik odcizeným, že současná mládež osamělá v davu by měla urychleně přemýšlet, jak to změnit.

Milada Mašinová (1988) dokončuje studia scenáristiky a dramaturgie na pražské FAMU a zároveň pracuje v Centru tvorby pro děti a mládež České televize. Debutovala libretem ke komiksové trilogii Mor (vyšla zatím dvě alba, 2015 a 2016, s P. J. Stibitzovou), v níž sleduje dospívající hrdinku uvrženou se členy rodiny do klaustrofobní karantény. Mezi jejími školními pracemi vyniká prozaická etuda Zvíře (2012).

Petra Josefína Stibitzová (1988) absolvovala ateliér ilustrace a grafiky na pražské VŠUP. Ilustrovala např. Kočky a jiné příběhy o strachu (2015) Milady Mašinové a v roce 2016 ztvárnila další pokračování jejího komiksu Mor (2016). Mimoto ilustruje publikace a pracovní sešity pro nakladatelství Cesta domů, vytváří plakáty a doprovodné materiály pro festivalové či charitativní akce.

Návrat zpět

Ilustroval Juraj Horváth
Praha, Baobab 2015, 36 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-7515-015-8
věk 10+

MARKA MÍKOVÁ

ŽVEJKAČKY

Svazek vskutku neobvyklého formátu, evokující obří žvýkačku v průhledném obalu, obsahuje na třicet básní a písňových textů, takže ho lze považovat za aktuální sumář autorčina básnění. I titul sešitu není zvolen náhodně, protože si s fenoménem žvýkání dál pohrává, a jeho tematický rozptyl odráží situace, při nichž se tato cukrovinka vyskytuje. Marka Míková čerpá z rozverných rodinných okamžiků, radostí i strastí, které nás denně provázejí. Její verše se nerýmují pravidelně, avšak rytmizační potenciál vybízí ke zpívání už proto, že nešetří vtipnými citoslovci. Najdeme mezi nimi i mikropříběhy o tom, jaké je to vydat se s tátou na ryby nebo ochutnat u tety báječnou svíčkovou. Dvoustránkové ilustrace Juraje Horvátha prožitek z četby a zpěvu prohlubují nápaditým propojováním textu s obrazem.

Marka Míková (1959) vystudovala obor loutkoherectví na DAMU, hrála v několika filmových pohádkách a vystupovala ve skupinách Dybbuk, Panika a Zuby nehty. Pracovala jako režisérka v dětském divadle Minor, v současnosti se věnuje dabingu. Její prvotina Roches a Bžunda získala ocenění Nejkrásnější česká kniha 2001. Islandská Knihafoss (2007) byla podobně jako prózy Mrakodrapy (2012) a Škvíry (2014) nominována na cenu Magnesia Litera. Vypravěčsky neotřelý klukovský příběh JO537 (2009) získal Zlatou stuhu. V roce 2015 vydala ještě vyprávění o medvídkovi ze „Sinhapůru“ Jonáš spěchá domů.

Juraj Horváth (1974) absolvoval ateliér ilustrace a grafiky na VŠUP, který od roku 2003 vede. Věnuje se kresbě, grafice, designu, ilustraci a se svou ženou Terezou Horváthovou vydává knihy v nakladatelství Baobab. Ilustroval či graficky upravil desítky titulů (např. Egbérie a Olténie Sylvy Fischerové nebo Muž z hodin Vratislava Maňáka). Za svou invenci obdržel několik prémií Nejkrásnější česká kniha. Za dřevořezy k souboru indiánských Příběhů z parní lázně v adaptacích Herberta T. Schwarze získal na Lipském knižním veletrhu cenu Nejkrásnější kniha světa 2001.

Návrat zpět

Ilustrovala autorka
Praha, Slovart 2016, 48 stran
ISBN 978-80-7529-207-0
věk 10+

ADÉLA RÚČKOVÁ MORAVCOVÁ

VÝLETOVNÍK

Sourozenci Vítek a Štěpánka – staří známí z dvojice zeměpisných atlasů pro děti středního školního věku – se přidružili k čerstvému maturantovi a s pejskem Křupkou podnikají výlety na příznačná místa české krajiny. Nádheru pískovcových skalních měst i jeskyní zvětrávajících hluboko pod našima nohama, půvabně věkovitých zřícenin i zatopených lomů a dalších terénů vhodných pro tramping či vodáctví zachycuje uměleckonaučná kniha Adély Rúčkové Moravcové kombinovanou formou. Komiksy bezmála jako z Rychlých šípů se v ní prolínají s výkladem opatřeným mapkami, datovými boxy a kvízy. Přehled o daném geografickém jevu na celém území republiky doplnila autorka tipy, které se se zřetelem na skromné finance nezletilých výletníků vyplatí vyslyšet. Na základě osobních zážitků ze skautského klubu Žlutý list se k malým kolegům-objevitelům nejednou obrací v kontaktní ich-formě, aby připomněla to nejpodstatnější: malá země oplývající všemi zázraky přírody vyjma moře má krás na rozdávání. Stačí vyjít za humna!

Adéla Rúčková Moravcová (1984), absolventka hydrobiologie na PřF UK, zprvu pracovala v laboratořích v Praze a Bruselu. Na poli ilustrace pro děti a mládež je autodidakt. Krom zeměpisných výprav Vítka a Štěpánky v knihách Můj první atlas České republiky (2011) a Můj první atlas Evropy (2014, obojí podle libreta Víta Štěpánka) doprovodila mj. obrázkovou Knížku pro děti do auta (2011). Vytvořila stolní hru Perníková chaloupka (2009) a věnuje se i výtvarným projektům pro neziskové organizace (České Švýcarsko o. p. s., SOS dětské vesničky, Skutečně zdravá škola apod.).

Návrat zpět

Ilustroval Jaromír Plachý
Praha, Meander 2016, 188 stran
ISBN 978-80-87596-90-6
věk 7+

JAN NEJEDLÝ (ED.)

MALÝ HUMORISTA

Národ, jenž si na své vtipnosti tolik zakládá, by neměl podceňovat péči o mladé humoristické kádry, jinak tomuto léčivému postoji ke světu hrozí úpadek, jaký už bývá hojně k vidění v amatérských videích vystavených v kyberprostoru. Specialista na komický folklor sestavil za tímto účelem kapesní příručku pro školní vtipálky, v níž prezentuje bavičské umění v širokém záběru od breviáře blbinek až po fantastickou fintologii. Ať už však Jan Nejedlý žactvu předkládá k zapamatování záludné luštěniny, škádlivky i nachytávky, vybroušené kameňáky nebo soupis šíleností ze žákovské knížky korunovaných jinými hrůzostrašnostmi, vychází z přesvědčení, že humoru není nic cizí. Vždyť „smích je brána, kudy se do nás dostane mnoho dobrého“, pravil Christian Morgenstern, i kdyby se u toho nachomýtlo taky pár hovínek a špetka rouhavosti.

Jan Nejedlý (1971) absolvoval PedF UK a pracoval jako učitel a publicista, mj. v literárních časopisech Nové knihy a Tvar. Nyní vede měsíčník Rodina a škola. Zájem o surrealismus, patafyziku a spodní patra lidové tvořivosti vtělil do bestiáře městských mýtů Nová pražská strašidla (2012). Poklady školkového a školního humoru shrnul do výboru Mistr sportu skáče z dortu (2014), dále uspořádal výbor z tvorby surrealistického básníka Karla Šebka Dívej se do tmy, je tak barevná (1996) a antologii erotických textů Jezdec na delfíně (2005, s R. Kopáčem). Uplatňuje se i jako scenárista dadaistických klipů.

Jaromír Plachý (1986) studoval v ateliéru animace na VŠUP. Věnuje se tvorbě počítačových her, animaci, ilustraci a komiksu. Pro studio Amanita Design vytvořil hru Botanicula (2012), za niž získal řadu ocenění doma i v zahraničí. Za klip Nunovó tango (2010) obdržel hlavní cenu na třeboňském Anifilmu a na turínském festivalu. Sérií stripů Jiné světy (2007–2011) a knihou komiksů Kmen a jiné příběhy (2007) upoutal porotce festivalu Komiksfest; jeho další komiksový počin představuje knížka Koule a Krychle (2010). Kresbami doprovází také sbírku Daniely Fischerové Tetovaná teta (2015).


Návrat zpět

Ilustroval Nikkarin
Praha, Labyrint 2015, 112 stran
ISBN 978-80-87260-70-8
věk 12+

NIKKARIN

130: ČAS HVĚZDOPLAVCŮ

Třetí pokračování plánované tetralogie 130 scenáristy a kreslíře Nikkarina vychází po „dlouhé době“ – až pět let po druhém dílu Hodní, zlí a oškliví –, jak si většinou stěžují fanoušci série. Úvod formou filmových titulků opět seznámí čtenáře s protagonisty, poté ho ve třech částech vrhne do postapokalyptického prostoru a navrch přidá tři stripy o zvířátku Kňchovi a devítistránkovou galerii. Antoine a Křižák se setkají s Boem navracejícím se z chronooblasti, kde ubíhá čas mimo všechny zvyklosti, a všichni dál vytrvale bojují s Lupusovou bandou padouchů. Ta ale posílila v mutacích i bezcitnosti. Černobíle ztvárněný komiks oscilující mezi sci-fi a fantasy se nezrodil ve vzduchoprázdnu, nýbrž čile reaguje na mnohé podněty tohoto média, na vývoj filmu i počítačových her a citačně si také pohrává s kultovní filmovou sérií Star Wars.

Nikkarin (1987), vl. jm. Michal Menšík, je ve výtvarné oblasti samoukem. Uplatňuje se jako kreslíř a scenárista komiksů, nejnověji i jako žádaný ilustrátor knih a časopisů pro děti a mládež. Soustavně spolupracuje s čtvrtletníkem Raketa. Ilustroval román Dračí polévka (2011) Aleny Ježkové, povídkovou antologii Závrať (2013) či cestopis 3333 km k Jakubovi Petry Braunové (2014). Podílel se též na albu Ještě jsme ve válce (2011), jehož příběhy zobrazují autentické osudy obětí nacistického a komunistického režimu v někdejším Československu. Jeho komiksovému cyklu předcházela alba 130: Odysea (2009) a 130: Hodní, zlí a oškliví (2010).

Návrat zpět

Ilustroval Jaromír 99
Praha, Argo a Paseka 2016,
200 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-257-1761-5 (Argo)
ISBN 978-80-7432-717-9 (Paseka)
věk 12+

JAN NOVÁK – JAROMÍR 99

ZÁTOPEK… KDYŽ NEMŮŽEŠ, TAK PŘIDEJ!

Originální komiksová vzpomínka na legendu našeho vytrvalostního běhu Emila Zátopka (1922–2000), držitele čtyř zlatých olympijských medailí, desítek rekordů a titulu Nejlepší atlet dvacátého století, vyšla ve spolupráci s Českým olympijským výborem. Kariéru sportovce, jenž žil, trénoval a vyhrával v době upevňující se komunistické totality, líčí libreto renomovaného prozaika, který se v letech největší slávy „české lokomotivy“ z Kopřivnice narodil a zamlada sám pocítil zvůli režimu. Spoluautoři proto zdůrazňují i běžcův mravní profi l a jeho protest proti perzekuci dlouholetého přítele Stanislava Jungwirtha. Grafický román vrcholí Zátopkovým vítězstvím v helsinském maratonu – zvládnutém poprvé v životě – a nabízí prostřihy do společenské reality Československa roku 1952. Soutěživé prostředí v knize kolorista Filip Raif vyjádřil kombinací chladné modré a cihlové barvy atletických oválů.

Jan Novák (1953) coby šestnáctiletý mladík emigroval s rodiči přes Rakousko do USA a posléze vystudoval univerzitu v Chicagu. Uplatňuje se jako prozaik (většinou anglicky), překladatel a filmový scenárista. I nadále se do staré vlasti pravidelně vrací. Debutoval povídkovým souborem Striptease Chicago (1982) a neidylické osudy emigrantů zachytil také v próze Milionový jeep (1989, obojí č. 1992). Román o osudu bratrů Mašínů Zatím dobrý (2004 a 2011) se stal v soutěži o Magnesii Literu knihou roku 2005. V roce 2007 obdržel Cenu Josefa Škvoreckého za román Děda. Publikoval mj. nekonvenční biografi i Co já vím? (2013) režiséra Miloše Formana, s nímž spolupracuje.

Jaromír 99 (1963), vl. jm. Jaromír Švejdík, působí jako výtvarník a člen hudebních skupin Priessnitz a Umakart. Renomé si vydobyl komiksovou trilogií Alois Nebel (2003) podle libreta Jaroslava Rudiše. Spolupodílel se i na její filmové podobě (2011), natočené formou rotoskopie. Za autorský komiks Bomber (2007) získal cenu Muriel. V roce 2013 vytvořil pro britského zadavatele grafický román Zámek podle předlohy Franze Kafky.

Návrat zpět

Ilustroval Jiří Votruba
Praha, Práh 2016, 128 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-7252-658-1
věk 8+

ANNA NOVOTNÁ

KDO SE SMĚJE NAPOSLED…

V návaznosti na příručku Kdo jinému jámu kopá… dostává „druhý lehko i vážný slovník přirovnání, pořekadel a přísloví“ Anny Novotné bezmála pět set nových příležitostí ukázat, že pokladnici každého živého jazyka tvoří spojení a příměry, jejichž význam není z použitých slov plně odvoditelný. Říká se jim idiomy – a tvoří třaskavou směs, kterou má v oblibě každá poetická duše. Určité starší výrazy však bývají pro děti „španělskou vesnicí“, a tak jim autorka v hovorovějších vrstvách jazyka objasňuje provázání obecné češtiny s němčinou, kdežto ve spisovné řeči poukazuje na výpůjčky z románských jazyků či z moudrosti bible. Vysoce tvárné jsou v tomto směru části těla, zhusta pak hlavy (včetně „huby dobře proříznuté“), jakož i stav uvnitř lebky (lze například „blbnout na kvadrát“). Strany slovníku zahrnují vždy čtveřici nebo pětici hesel provázených etudami Jiřího Votruby, které zobrazení významu přetvářejí v komickou zkratku blízkou nonsensu.

Anna Novotná (1959), absolventka bohemistiky a psychologie na FF UK, působí jako nakladatelská redaktorka a překladatelka. Dětské publikum zaujala uměleckonaučnou trilogií ze zákulisí umění: Opera nás baví (2005, s Jiřinou Markovou), Divadlo nás baví (2008) a Balet nás baví (2010). Je spoluautorkou učebnice češtiny pro cizince Czech for You. První hravý slovník české idiomatiky Kdo jinému jámu kopá… vydala v roce 2013.

Jiří Votruba (1946) vystudoval Fakultu architektury ČVUT a jako malíř, ilustrátor a grafik vystavuje samostatně i v rámci kolektivních projektů. Vytvořil plakáty k různým festivalům (EXPO v Aichi 2005). Jeho příklon k pop-artu se projevuje v uměleckonaučných encyklopediích Opera nás baví, Divadlo nás baví a Balet nás baví (Zlatá stuha 2010) či v básnických knihách pro děti a mládež – ilustroval mj. sbírky Malý pražský chodec (2013) a Malý český poutník (2014) Ondřeje Hníka. Výrazný je také jeho doprovod k pohádkám Zdeňka Svěráka (Pan Buřtík a pan Špejlička, 2010) nebo ke knížkám prvního čtení od Kateřiny Závadové (Písmenka a pan Antonín, 2013).

Návrat zpět

Ilustroval Adolf Born
Praha, Slovart 2015, 96 stran
ISBN 978-80-7391-987-0
věk 7+

JIŘÍ ŽÁČEK

EZOPOVY BAJKY

Jeden z posledních svazků, do nichž se promítla téměř čtyřicetiletá spolupráce Jiřího Žáčka s Adolfem Bornem, se vrací k odkazu bajkaře ze starověké Malé Asie. Ezopovy ponejprv ústně šířené miniatury byly zapsány nesčíslněkrát, tradují se v různých překladech a převyprávěních, a proto jen málokdy tušíme, že jejich základ vznikl nejspíš už v šestém století před naším letopočtem. Každá generace se s nimi setkává od útlého věku a adaptátor je malým i velkým předkládá s vtipnými průpovídkami (O zlatém vejci aneb Kdo chce víc, nemá nic), aby uhladil ostny přílišné návodnosti. Střety, rozbroje a úskoky ze světa zvířat, lidí a antických bohů, po úsměvech vedoucí čtenáře rovněž k zamyšlení, doprovázejí výpravné ilustrace s citem pro komično, který byl pro Bornovy dvounožce i čtvernožce tak příznačný.

Jiří Žáček (1945) absolvoval stavební fakultu ČVUT a do roku 1991 pracoval jako nakladatelský redaktor. Už první básnické knihy pro děti Aprílová škola (1978), Ahoj, moře (1980), Kolik má Praha věží (1984) a Pro slepičí kvoč (1986) mu zajistily široký ohlas publika. Autor oblíbeného Slabikáře (s ilustracemi Heleny Zmatlíkové) a scénáře k večerníčku Krysáci (2010) adaptuje i klasické látky lidové slovesnosti ze všech koutů světa: mj. ve svazcích Hrůzostrašné pohádky pro malé strašpytlíky (2011), Čarodějné pohádky pro malé kouzelníky (2013) a Chytré pohádky pro malé rozumbrady (2014; všechny s ilustracemi A. Borna).

Adolf Born (1930–2016), malíř, grafik a ilustrátor, studoval VŠUP a absolvoval AVU. Ilustroval na čtyři stovky knih pro všechny věkové kategorie. V tvorbě pro děti a mládež se proslavil ilustracemi k původně večerníčkovému seriálu Mach a Šebestová Miloše Macourka (1977, knižně 1982). Spolupráce s Jiřím Žáčkem se datuje už od básníkova debutu Aprílová škola. Svou tvorbu vystavoval na desítkách samostatných i kolektivních výstav a obdržel za ni četná ocenění (Zlatá stuha, Nejkrásnější kniha roku, Zlaté jablko BIB apod.).

Návrat zpět

Ilustrovala Michaela Bergmannová
Praha, Portál 2016, 144 stran
ISBN 978-80-262-1022-1
věk 9+

LENKA PECHAROVÁ

PO STOPÁCH KARLA IV.

Populárně naučných titulů, které by letos osobnost jubilanta Karla IV. dětem přiblížily neotřele, nebylo zdaleka tolik jako zájemců ochotných se v tomto smyslu blýsknout. Podoba a ohlas vstřícně ilustrovaného průvodce Lenky Pecharové souvisí s jeho propracovaným didaktickým aparátem. Autorka vede čtenáře, učitele i rodiče, aby poznali nejen vladařův vklad státnický, ale také atmosféru středověku s novými stavitelskými počiny vrcholné gotiky, s útrapami dobového cestování, s tehdejším pojetím svátků a slavností nebo třeba dávnou měnovou soustavu. Všechny tyto okruhy doprovázejí úryvky z kronik a dalších písemností a rozvíjejí se v následných úkolech a hádankách. Novou komunikační rovinu získává titul díky spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy, které zpřístupnilo interaktivní dílny zkoumající s žactvem třetích a čtvrtých tříd éru nejmilovanějšího českého panovníka.

Lenka Pecharová (1973) učí dějepis a matematiku na Veselé škole, církevní základní a umělecké škole v prvním pražském obvodě. V kmenovém nakladatelství Portál jí vyšly tituly Od blechy po slona – Zábavná matematika pro 1. stupeň ZŠ (2012) a Počítáme s vitaminy – Zábavná matematika pro 1. stupeň ZŠ (2015).

Michaela Bergmannová (1972), absolventka katedry animace a multimediální tvorby FAMU, se věnuje tvorbě pro děti. Pro nakladatelství Portál ilustrovala didakticky motivované tituly Výři nesýčkují, Logopedické pohádky, V zoo není žádná nuda a dále pohádkové knihy Nanukova dobrodružství (2013) Alžběty Dvořákové a O modrém světle (2014) Daniely Krolupperové. Spolupracuje s měsíčníkem Sluníčko a Českou televizí, kde režírovala seriál pro nejmenší diváky Moje zahrádka.

Návrat zpět

Ilustroval Jaroslav Milfajt
Praha, Paseka 2016, 112 stran
ISBN 978-80-7432-718-6
věk 5+

VLASTIMIL PEŠKA

NOVÉ POVÍDÁNÍ O PEJSKOVI A KOČIČCE

Když roku 1929 v Aventinu vyšel soubor autorských pohádek Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce, málokdo tušil, že se stane jednou z nežádanějších knih pro nejmenší děti. Personifikovaná domácí zvířátka v něm zažívají příhody zcela slučitelné s chápáním posluchačů a novátorsky vyznívala v době vzniku i role autora vedoucího v některých epizodách s publikem dialog. Tuto vypravěčskou strategii převzalo i Nové povídání o pejskovi a kočičce autorské dvojice Vlastimil Peška a Jaroslav Milfajt, s úspěchem zdramatizované v brněnském divadle Radost. Autoři ve fabuli ponechali dětské postavy a rozšířili rejstřík aktérů o nezdárného zajíce, navázali na čapkovskou mluvu i skladbu věty a dovedně si pohráli s tématy. Pejsek s kočičkou tedy slaví Vánoce, jdou do kina, vymalují si domeček a zařizují si v něm moderní domácnost tak, aby pobavili i další generace.

Vlastimil Peška (1954), hudební skladatel, režisér, scenárista, dramatik a herec, nastoupil po absolutoriu brněnské JAMU do hereckého angažmá ve Studiu Ypsilon. Od roku 1984 se věnuje režii v českých divadlech. V letech 1990–1993 působil jako dramaturg orchestru BROLN v Českém rozhlasu v Brně, od roku 1994 vede soubor tamního divadla Radost. Vydal pohádku s písničkami Dlouhý, Široký a Bystrozraký (1997) a knihu mapující historii Ořechovského divadla. Je dvojnásobným laureátem ceny Thálie.

Jaroslav Milfajt (1958), absolvent scénografie na pražské DAMU, se dlouhodobě věnuje loutkovému divadlu, divadlu pro děti a pedagogické činnosti. Realizoval přes 300 návrhů scén a loutek pro naše i zahraniční zadavatele. Spolupracuje s režiséry Stanislavem Mošou, Petrem Kracikem, Petrem Svojtkou, Janem Bornou ad. – pozoruhodné jsou jeho výpravy k inscenacím Jméno růže, Chicago nebo Pokrevní bratři v Městském divadle Brno či k opavskému uvedení opery Nabucco. Proslavil se též návrhy interiérů a výstavních expozic.

Návrat zpět

Ilustroval Daniel Michalík
Praha, Meander 2016, 72 stran
ISBN 978-80-87596-89-0
věk 8+

MARKÉTA PILÁTOVÁ

KIKO A TULIPÁN

V pokračování pohádky o japonské holčičce Kiko zavádí Markéta Pilátová hrdinku na zámek ve Velkých Losinách u Šumperka, který sama důvěrně zná z dětství. Tatínek, „doktor knih“ a restaurátor, se tu cele věnuje dalšímu tajuplnému svazku a místní zámecká zahrada se pro osamělou dívenku, jejíž kamarádi zůstali v Kroměříži, stává prostorem pro hry a fantazie. Při večerních toulkách se jí s mnohým svěří oživlí trpaslíci a zvědavost ji zavede až k ušlechtilé Archivářce. Skládačky origami a zejména jejich mistrovská varianta – květinová koule kudusama, jejíž výrobu Kiko tak soustředěně ovládá – sehrají podstatnou roli v souboji s Pánem neživých věcí, který kolem sebe šíří zlo a v daleké minulosti pohltil moudrost léčivých bylin i s kořenářkami.

Markéta Pilátová (1973) vystudovala romanistiku a historii na UP v Olomouci a pracuje jako publicistka, překladatelka ze španělštiny a učitelka potomků českých emigrantů v Brazílii a Argentině. Její románový debut Žluté oči vedou domů (2007) byl nominován na Magnesii Literu, podobně jako próza Má nejmilejší kniha (2009). V literatuře pro děti na sebe upozornila pohádkou Kiko a tajemství papírového motýla (nominace na Magnesii Literu 2010). Nejmenším čtenářům dále věnovala knihy Víla Vivivíla a stíny zvířat (2009), Víla Vivivíla a piráti jižního moře (2010) a Jura a lama (2012). Spolu s chovatelem Markem Ždánským sepsala příběhy gorilí samice Moji (Gorilí táta, 2013) z pražské zoo.

Daniel Michalík (1974), absolvent sklářské průmyslovky v Železném Brodě a ateliéru filmové a televizní grafiky VŠUP pod vedením Jiřího Barty, působil nejprve ve sklářství a svá díla vystavoval mj. v Japonsku. Nyní se věnuje grafickému designu, volné tvorbě a digitální ilustraci. Zaujal doprovodem ke knize Markéty Pilátové Kiko a tajemství papírového motýla (2010) a k úsměvnému průvodci Radka Malého Poetický slovníček dětem v příkladech (2012).

Návrat zpět

Oba svazky ilustrovala Marcela Makovská
Praha, Novela bohemica 2016, 172 stran
ISBN 978-80-87683-59-0

Praha, Novela bohemica 2016, 184 stran
ISBN 978-80-87683-60-6
věk 10+

JAN PRCHAL

POVĚSTI Z POLNÉ A OKOLÍ 1, 2

Pověsti a povídačky z okruhu kolem Polné na česko-moravském pomezí, jejíž světlejší dějinné momenty dokládá velkolepý mariánský chrám, opevněné šlechtické sídlo, židovská čtvrť a vyhlášená mrkvancová pouť, čerpal místní kronikář mimo jiné z folklorního dědictví vysídleného německého jazykového ostrůvku u Jihlavy. Zvlněná Vysočina je ostatně jako dělaná pro rejdy nadpřirozených bytostí a hospodaření na kamenité půdě zplodilo houfy tvrdohlavců, jejichž horké hlavy se těm hejkalím vyrovnají. Dva svazky velkého formátu se kochají obyčeji před mnoha staletími i krásou vymírajících řemesel, to písmácké nevyjímaje. Zkazky, pověry a vzpomínky po staletí předávané ústní „tichou poštou“ převyprávěl Jan Prchal dnešním posluchačům tak poutavě, že si uchovaly nejen původní funkci zábavnou, ale též vlastivědný účel vypovídající o paměti krajiny – i s přídechem varování, poněvadž drobotině neradno chodit tam, kde by lumpačení rozhněvalo nečisté síly.

Jan Prchal (1950), původním povoláním mechanik oděvních strojů, působil jako hudebník, publicista, nakladatel, knihkupec a výtvarník-autodidakt. V úloze folkloristy se soustřeďuje na sběr lidové slovesnosti z polenského mikroregionu a na osvětovou činnost. Rodnému kraji vzdal poctu např. v monografiích Polná (2010 a 2014), Polná v 19. století (2005), Polná ve 20. století (2006), Brzkov (2012), Polná na pohlednicích (2013, DVD) a Naše krásné zvony hoří posud… (2013, spoluautor). Od roku 1996 rediguje a vydává historický čtvrtletník Polensko. Nejnověji uspořádal úvodní svazek Pověstí z Vysočiny (2016).

Marcela Makovská (1958), dlouholetá malířka skla, vytváří knižní ilustrace ve volném čase. V letech 1997–2000 vytvořila sadu obálek pro reedice próz polenské rodačky, představitelky venkovského realismu Vlasty Pittnerové (1858–1926). Její perokresby doprovázejí i sbírku Milady Kislingerové Polenské pověsti a povídačky (2000).

Návrat zpět

Ilustroval Lukáš Urbánek
Praha, Labyrint / Raketa 2016,
172 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-86803-40-1
věk 5+

MILADA REZKOVÁ – LUKÁŠ URBÁNEK

DOKTOR RACEK – CESTA KOLEM SVĚTA ZA 31 PÍSMEN

Doktor Racek? Kdepak fracek. Nejdřív si dojel pro výroční cenu Zlatá stuha jako motorkář, pak si na svazích dadaistické poezie coby lyžař vybojoval druhou – a teď nám mává z rakety s pověřením dát dohromady abecedu rozkutálenou po všech světadílech. Tak pěkně svižně a rozpustile „od Á do Zet a pak zpátky/ chce to výdrž, žádné zkratky“. Při cestě po glóbu dojde i na Queensland a Yukon, ba i na Xandrbábov (kdo by to byl čekal), WC (každý tam občas musí) a Tibet, neboť hrdina si cení svobody. Básnířka Milada Rezková ho v duchu Šrutova rozpustilého nonsensu zavléká do končin, kde se ze zastydlých kadlubů říkadla vyloupne cosi patřičně vykutáleného, a Lukáš Urbánek k tomu do linek a čtverečků školních sešitů přidává koláže, jak by je vystřihli sami nejmenší. Písmenkové pábení v rytmu punku doplňují recepty, komiksy, hádanky a slovníček citoslovcí A–Ž.

Milada Rezková (1979) pracovala jako produkční v Galerii Rudolfinum a vystudovala obor jazyková a literární kultura na PedF Univerzity Hradec Králové. Ve spolupráci s výtvarníkem Lukášem Urbánkem vytvořila obrazové knihy Doktor Racek jede na prázdniny (2008) a Doktor Racek na horách (2009). Přispívají spolu i do časopisu Raketa. V libretu knihy Babočky (2010) obrátili podobně nenásilně pozornost k nenahraditelnému poutu seniorů a nejmladší generace. V dobrodružné koláži Hurá na kajak! (2013, Zlatá stuha za výtvarný počin roku) hravě uctili osobnost českého fotografa Ladislava Sitenského.

Lukáš Urbánek (1973), absolvent ateliéru filmové a televizní grafiky na VŠUP, se zabývá filmovou animací, pravidelně spolupořádá komiksové dílny a podílí se na „babypunkovém“ projektu Kašpárek v rohlíku. Kromě soustavné výtvarné spolupráce s básnířkou Miladou Rezkovou, za kterou byl odměněn třemi Zlatými stuhami, doprovodil např. soubor japonských kaidanů Strašidelný chrám v horách (2009) nebo komediální prózu Ema a pusinkový lupič (2015) Rudolfa Krále. S komiksem Adamův deník zvítězil v soutěži o Nejkrásnější českou knihu roku 2007.

Návrat zpět

Ilustroval Jindřich Janíček
Praha, Labyrint a Take Take Take 2016, 96 stran
ISBN 978-80-87260-83-8 (Labyrint)
ISBN 978-80-906111-3-9 (Take Take Take)
věk 12+

TAŤÁNA RUBÁŠOVÁ – JINDŘICH JANÍČEK

WILLIAM & MERIWETHER: PODIVUHODNÁ ROBOTÍ EXPEDICE

Výpravný komiksový deník z mise dvou vysoce inteligentních strojů na Zemi po katastrofě zpracovává námět, jaký známe z dystopií Pierra Boullea nebo Cormaca McCarthyho. Robotí křestní jména William a Meriwether – jakož i jejich apartní klobouky – upomínají na prospektory amerického Západu Williama Clarka a Meriwethera Lewise, hledající pro náš vzkvétající druh nový životní prostor. V divočině však kovoví průzkumníci nacházejí samé „nezkorodované“ podivuhodnosti z věku lidí: hokejový puk, bource morušového, sluchátka… U řeky, v šachtách dolu i v opuštěném chrámu civilizačního umu se oba vytrvale pošťuchují a jsou tím vlastně nadmíru lidští, byť na probádávaném území narážejí na kopy materiálu, který jejich výkonný software nechápe. Komedie plná omylů a potměšilostí směřuje spíš k tragédii: není-li už tahle Země pro starý a nenajdou-li se na ní vbrzku ani rozumní mladí, zbude nanejvýš bezdůvodný robotí optimismus.

Taťána Rubášová (1988) studuje scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Pracuje jako redaktorka v České televizi a je rovněž libretistkou sci-fi komiksu Přicházíme v míru ve jménu lidstva (2015, s J. Janíčkem). S krátkometrážním snímkem Na Knížecí (2014) zvítězila v projektu My Street Films, vypisovaným ve spolupráci s londýnským dokumentárním festivalem; s remakem Americké krásy (2014) zvítězila v soutěži Done in 60 Seconds.

Jindřich Janíček (1990) absolvoval obor animovaná tvorba na zlínské Univerzitě Tomáše Bati a studuje VŠUP v ateliéru ilustrace. Věnuje se knižní i časopisecké ilustraci, tvorbě sítotiskových plakátů a designu. Ilustroval mj. soubor deníkových zápisků svého pradědečka-legionáře K večeru spustil se déšť (2016) nebo prázdninový cestopis Annie a berlepsové (2014) Venduly Borůvkové. S grafičkou Nikolou Klímovou provozuje studio a nakladatelství Take Take Take.


Návrat zpět

Ilustrovala Lea Točeková
Praha, Paseka 2016, 32 stran
ISBN 978-80-7432-719-3
věk 4+

DANIEL RUŠAR

VLK A TMA

Při četbě této obrázkové knihy se vybaví rčení „Bude-li nás víc, nebudem se bát vlka nic“. Knížky pro předškolní děti, napomáhající zbavit se strachu z tmy, koneckonců stále vznikají a budou vznikat – a přece se tato poněkud vymyká. Vždyť kdo to kdy viděl, aby příběh bázlivého vlčka vyprávěl starý vlk šedivák, a ke všemu dvěma vlčatům, která nehodlají vkročit do lesa ani na krok? Jsou přitom pořádně napjatá, jak si „polekánek“ poradí s temnými zákoutími na prvním lovu a na koho cestou narazí. Ilustrátorka Lea Točeková expresivně střídá denní a noční výjevy v jejich základních barvách a dokáže navodit příslušnou atmosféru i v detailech: vlčata mají dalekohled, prohlížejí si hmyz lupou nebo jim ve spaní na nose trůní sova.

Daniel Rušar (1975) vystudoval angličtinu na Univerzitě Pardubice a pracuje jako lektor osobního rozvoje v Bratislavě. Vlk a tma je jeho první knížkou pro děti. Publikoval povídkovou knihu Frisbee (2006). Novela Jaro kriplů (2011) o silné vůli fyzicky hendikepovaných teenagerů získala ocenění ve výroční soutěži Nejkrásnější kniha a děti pro mládež. V novince Kamzíkův velký skok (2016, ilustrace Ľuboslav Paľo) se hrdina vyrovnává se smrtí blízkého člověka.

Lea Točeková (1979), absolventka oboru grafický design na VŠVU v Bratislavě a knižního designu v německém Trevíru, vystavovala ve Wittenbergu a žije v Berlíně. Věnuje se malbě, sítotisku a ilustraci, pro niž vyvíjí netradiční techniky. Ilustrovala knihu pro děti Plajko (2015) slovenského autora Braňa Jobuse.


Návrat zpět

Ilustrovala Barbora Botková
Praha, Slovart 2016, 48 stran
ISBN 978-80-7529-182-0
věk 10+

KATEŘINA SCHWABIKOVÁ

KAREL IV. V KOUZELNÉM KUKÁTKU

Kukátko šaška Vaška dává školákům do rukou další z čarovných nástrojů, které popularizátorka metod dějepisecké školy Annales používá k tomu, aby zaostřila na dobovou každodennost – tentokrát typickou pro vrcholného zástupce středověké elity Českého království. Dvoustrany uměleckonaučného medailonu ze života římského císaře a českého krále Karla IV. v kukátkovém „zvětšení“ přibližují, co před sedmi staletími znamenalo být odloženým synem, jehož otec neměl v lásce, a později též rytířem, dobrodruhem a bohabojným křesťanem, který na smrt vyprovodil několik svých manželek i potomků. Není to tedy obraz pouze růžový: coby vladař-zvelebitel v něm Karel ožívá i jako sňatkový diplomat či milovník dřevní verze public relations. „Škola hrou“ Kateřiny Schwabikové, díky jejíž kreativitě se k malým zájemcům o historii dostávají moderní postupy bez bázně a nefunkčních didaxí, dozrála tímto svazkem ve víno znamenitější, než bylo to od Buška z Velhartic.

Kateřina Schwabiková (1978), absolventka oboru dějepis – základy společenských věd na PedF UK, pracuje v Ústavu dějin a archivu UK a v bádání se zaměřuje na období husitské revoluce a na aspekty vzdělanosti v raném novověku. Pod dívčím jménem Anděrová překládá i populárně- naučnou literaturu z němčiny. Nabídku uměleckonaučné literatury pro školní mládež dosud obohatila dvěma svazky cyklu Cest dětí do staletí s podtituly Jak Běla a Kuba poznávali naši historii (2013) a Jak Běla a Kuba putovali za našimi panovníky (2015).

Barbora Botková (1983) vystudovala francouzštinu a výtvarnou výchovu na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vedle povinností středoškolské pedagožky se věnuje volné tvorbě, designu, knižní a komiksové ilustraci. Krom spolupráce s Kateřinou Schwabikovou se výtvarně podílí na vlastivědných seriálech spisovatelky Petry Braunové a doprovodila i komiksovou knížku básníka Jiřího Žáčka Šípková Růženka (2011).

Návrat zpět

Ilustrovala Kateřina Čupová
Praha, Fragment 2016, 48 stran
ISBN 978-80-253-2886-6
věk 6+

KLÁRA SMOLÍKOVÁ

KRÁLÍK MÁLEM KRÁLEM

Úsilí odlišit se od desítek publikací, které zareagovaly na letošní kulaté karolinské výročí, se činorodé autorce vyplatilo, protože se úkolu zprostředkovat odkaz Karla IV. nejmenším dětem zhostila účinně. Vyplašený králík Karlík, žák školy plné ušáků, se brání posměváčkům tím, že si z papíru vystřihne korunu a stoupá si s ní před zrcadlo nebo před výlohu, aby si užil aspoň chviličku sebevědomí, jehož nemá na rozdávání. Odraz ve skle ho vmžiku spojí s „otcem vlasti“ a ten pak s Karlíkem rozmlouvá o tom, co vše z hodnot ceněných ve čtrnáctém století přetrvalo do současnosti, která si na feudály hraje leda ve školním divadélku – a bohužel i v přezíravostech nebo při šikaně. V čem však tkví skutečná urozenost mocných? Pro majestát krále je nejdůležitější nosit královské ctnosti v srdci, aby už dotyčnému nespadlo do kalhot, a tím se stát hrdinou svého příběhu.

Klára Smolíková (1974) vystudovala estetiku a kulturologii na FF UK. Pracovala nejprve v Husitském muzeu v Táboře, poté v tamní knihovnické škole a v Národním muzeu. Jako metodička primárního vzdělávání a spolupracovnice dětských časopisů se zaměřuje zejména na popularizaci historie (komiks Horác a Pedro v zemi Bójů, 2006), zpravidla se svým prvním manželem, kreslířem Honzou Smolíkem. Dějinám středověku spolu zasvětili knihy Husité (2012), Řemesla (2013), Jak se staví město (2014) a Husův dům (2015). Jejich komiksové album Viktorka a vesmírná dobrodružství získalo Zlatou stuhu 2015. Autorka románu H. U. S. – Hus úplně světovej (2015) a šéfredaktorka komiksového čtvrtletníku Bublifuk vytvořila i scénář k večerníčku Vynálezce Alva (2012).

Kateřina Čupová (1992) studuje animaci na zlínské Univerzitě Tomáše Bati a věnuje se především komiksu a ilustraci. Spolupracuje s revuemi Bublifuk a Aargh!, další kreace otiskl sborník Vějíř. Vyznění knihy Králík málem králem podporují její dynamické kresby pastelkami.

Návrat zpět